Sektorová daň v ČR, aneb „ach ty populistický žvásty“

Ač se snažíme držet IG web mimo politickou sféru, tak v poslední době rozprouděná debata na téma zavedení bankovní daně, mne nakonec donutila „politický“ článek napsat.

 

Návrh ČSSD – aneb „oberte ty odporně bohatý banky“!

Táhne se to se socialisty již od sametové revoluce v roce 1989, myslím to, že rádi slibují a rozhazují cizí (státní) peníze, které nejenže nemají, ale ani neví kde by je měli vzít. Takže když Venezuela Maláčová přišla s nápadem vyžvanit do médií, že chce rozhazovat ve velkém, teda pardon nakrmit chudáčky malé dětičky a jejich chudé maminky, tak se holt musel najít někdo, kdo tu díru zalepí.

Přispěchat musel předseda ČSSD Hamáček, protože on je ten primárně zodpovědný, za to co do kabinetu dosadil. A 15 miliard není zrovna malá částka, kterou si jen tak vycucáte z prstu při zasedání vlády.

• Nápad číslo jedna: pro banky zvednout daň z příjmu na 25%
• Nápad číslo dvě: banky by podle ní měly z aktiv do 50 miliard korun platit daň 0,05%. Z aktiv od 50 do 100 miliard 0,1%, z aktiv 100 až 300 miliard pak 0,2% a přes 300 miliard by platila nejvyšší sazba ve výši 0,3%.

To by mělo přinést do rozpočtu až 14 miliard korun ročně. Vypadá to jako hezké číslo, že? Jenže to má hned DVĚ VÁŽNÉ ALE!

1. kolik to opravdu přinese Vám žádný ekonom dnes nespočítá
2. žádná firma si nenechá zvýšit daně aniž by to nemělo dopad na zákazníky

Jako TOTÁLNÍ nehoráznost od ČSSD považuji LEŽ, že bankovní sektorová daň byla zavedená v zahraničí (Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rakousko, atd.) a prý to nemělo žádný dopad na zákazníky bank. LEŽ LEŽ a ZASE JENOM LEŽ!!!

 

Případ Slovensko

Na Slovensku byla bankovní daň ve výši 0,4% z bilanční sumy (vkladů klientů) zavedena v roce 2012, která byla následně v roce 2015 snížena na dnešních 0,2%.

Přitom v roce 2016 na této dani vybralo cca 4 miliardy korun a to při původních 0,4%. COŽE?!? Takže i kdybychom to vynásobili dvěma, tak aby to plus-mínus odpovídalo ČR, tak to při 0,2% dani slibovaných 15 miliard těžko dá … nebo že bych neuměl násobit dvěma? Dvakrát 4 není 15 … nebo ano?

Navíc dle slovenského statistického úřadu hned v následujícím roce vzrostly úroky z půjček a hypoték o 0,6%.

 

Případ Polsko

V únoru 2017 byla zavedena sektorová daň z poskytnutých úvěrů (nikoliv z vkladů) ve výši 0,44%. A to i přesto, že se proti zavedení stavěly polské banky (pochopitelně, že), ratingové agentury, Evropská komise, ale dokonce i Mezinárodní měnový fond (MMF).

Komentář Cyrrus: Způsob zavedení bankovní daně v Polsku může být odstrašujícím příkladem toho, jak populismus a snaha o zalepení děr ve státním rozpočtu můžou ohrozit stabilitu bankovního sektoru a negativně ovlivnit ekonomický růst celé země.

Zavedení vedlo k okamžitému poklesu hodnoty bank o 20% a poklesu čistého zisku o 18%. Což v konečném důsledku vedlo ke snížení ratingového stupně Polska!

Úroky z půjček a hypoték vzrostly o 0,5%.

 

Případ Maďarsko

Maďarský premiér Viktor Orbán zavedl sektorovou daň v roce 2010. Tato daň přivedla největší banky do ztráty a zavírání poboček (UniCredit, Raiffeisen, Erste Bank). MKB Bank a GE Capital Budapest Bank „zavřely krám“ úplně a z Maďarska odešly = konkurence klesla.

Daň vláda nastavila v rozmezí 0,15% až 0,53% z poskytnutých úvěrů. Banky tuto daň ihned přenesly na své klienty, takže zdražily úvěry a snížily úroky z vkladů.

Trvalo to až do roku 2016 než se banky ze ztrát vyhrabaly a poprvé od roku 2008 vykázaly zisky.

 

Případ Německo

Zavedení bankovní daně vedlo k okamžitému zvýšení hypotečních úroků o 0,14%.

 

Případ Rumunsko

Rumunská vláda zavedla bankovní daň na konci roku 2018, což ihned poslalo ceny všech rumunských akcií dolů ke krizovým hodnotám v roce 2008 a jako bonus se propadla i rumunská měna ke svému historickému minimu vůči všem ostatním měnám.

Dokonce se i ratingová agentura Standard & Poor’s na začátku roku 2019 rozhodovala nad snížením ratingu Rumunska, což by následně zdražilo za kolik si vláda Rumunska půjčuje (statní dluhopisy). Potom co vláda oznámila snížení daně k tomu nakonec nedošlo.

 

Případ Česko

Před bankovní daní varovala Česká bankovní asociace (pochopitelně, jde jim o peníze), ale dokonce i ČNB (a to je již na pováženou). Nakonec i premiér Babiš změnil názor, jen ČSSD si stále trvá na svém.

Venezuela Maláčová by ráda osvěžila bankovní trh. Ale jak je vidět z okolních států, tak by spíš potřebovala sama osvěžit čtení a přečíst si výsledky ke kterým to vedlo. Protože to co plácá do médií jsou jen samé lži. Tvrdá data jasně ukazují nejen, že došlo ke snížení konkurence na bankovním trhu, ale i k okamžitému přenesení nákladů na zákazníky = občany.

 

Shrnuto a podtrženo

Jak jsem uvedl výše, tak zavedení bankovní daně téměř ihned vedlo ke zvýšení nákladů pro klienty banky, rušení poboček = propouštění lidí.

Konkurence bank je v ČR na slušné úrovni, ale to jen díky tomu, že těch bank tu máme tolik. Po zavedení bankovní daně a rušení poboček tato silná konkurence klesne, což povede k nezvratnému výsledku = růstu nákladů klientů. Hezky to shrnuli na neviditelném psu.

Už vidím jak Venezuela Maláčová bude představovat výsledky po roce zavedení sektorové daně pro banky:

Zavedení daně nepřineslo slibovaných 15 miliard, ale jen 7 miliard, úroky hypoték vzrostly o 1%, banky znovu zavedly poplatky na bankovních účtech a propuštění lidé skončili na pracovním úřadě, takže výplata podpory v nezaměstnanosti mého ministerstva vzrostla o 1 miliardu. Tedy zavedení této sektorové daně bylo velmi úspěšné.

Ale na jednu stranu to chápu, jak nějaká firma dokáže být trvale zisková, tak to znamená, že už není závislá na státu a to se ČSSD, natož pak komunistům, nemůže líbit. To se těmhle dvěma stranám do krámů prostě nehodí! Tyto strany potřebují co nejvíce závislých oveček, kterým můžou slíbit párek a pivo na předvolebním mítinku zdarma a oni jim to „tam hodí“. Protože těm úspěšným je třeba brát a těm co nic nedělají to pak rozdávat … bez práce … samozřejmě se při tom rozdělování nějaká ta miliardička ztratí … ale to v té hromadě není vidět.

Bankovní sektorová daň se stává opakovaně omílaným tématem, stejně jako vyšší daň z dividend.

Měl bych nápad paní Maláčová:

Co takhle udělat něco podobného jako 401(k) co mají v USA? Tedy, že by si lidé část ze svých výplat odváděli na zvláštní účet a za tyto peníze by si pak nakupovali dividendové akcie. Z takto uspořených peněz a dividend by se neplatila žádná daň – pokud by si je člověk nevybral dříve než v 60ti letech?

Pak by to dividendy nejenže neodtékaly z ČR, ale přitékaly by od zahraničních firem do ČR. První pokus jsme tu již měli, tzv. druhý důchodový pilíř, ale ten ČSSD s velkou pompou zrušila … jupííí budiž jim věčná sláva! Ale co nabídla jako náhradu? Vyšší zdanění! Jak dlouho si to asi firmy nechají líbit než zavřou krám a půjdou pryč? Že by si to firmy nedovolily? Ale dovolily! A až odejdou, tak pak už nebude kdo mít platit daně … původní zaměstnanci skončí na pracovním úřadě, ale kdo jim bude vyplácet podporu? Když stát nevybere daně, tak nebude na podporu … a vlastně ani na důchody … ani na tu mateřskou, kvůli které se to vlastně dělá … a co bude pak?

A reformu důchodové daně (ehm pojištění) potřebuje ČR jako sůl (jedna a dva) … doufám, že se jí dožiji ve zdraví, protože s tím co máme teď se opravdu budu moci jít pást na louku.