Ani Bůh nepřekoná průměrování
V únoru jsem četl velmi zajímavý článek, anglicky zde … furt mi to leželo v hlavě, ale nevěděl jsem jak s tím naložit. Dnes už se mi to asi dostatečně uleželo a tak se to pokusím ze sebe vysypat. Není to překlad původního článku, i když z něj použiji některé obrázky, každopádně doporučuji angličtinou vládnoucím čtenářům, aby si podkladový článek přečetli.
Úvod
Opakování je matka moudrosti a proto začnu větou, kterou tu na IG webu meleme furt dokola a dokola:
Časovat trh NELZE!!!
A budu pokračovat větou od Benjamina Grahama, který řekl:
Daleko více peněz bylo ztraceno časováním trhu, než vlastní investicí!
Vždy, když se mě někdo zeptá „kdy bych měl nakoupit?“ nebo „nejsou ceny akcií příliš vysoko?“, tak zavzpomínám na svoje investorské začátky … a bohužel musím přiznat, že stejné otázky jsem kladl i já. Pro nováčky jsou pochopitelné a na začátku asi každý očekává stejnou/podobnou jistotu jako je v bance … no i když už ani ty banky nejsou co bývaly.
Pro silnější povahy doporučuji video z března 2019 s Dominikem Stroukalem o tom jak dnes vznikají peníze, i když to video je vlastně o tom, kdy přijde příští krize – ušetřím vám klikání, bude to prý v únoru 2022 – ale daleko důležitější je jeho vysvětlení dnešního finanční světa. Než na to kliknete, tak doporučuji sklenku vína nebo panáka něčeho ostřejšího … IG web se zříká zodpovědnosti za možné bolesti hlavy a rozhodně nikoho nenabádáme k alkoholismu
Strategie
Když se rozhodnete investovat své těžce vydělané peníze, tak máte v zásadě jen dvě možnosti:
- nakupovat při poklesu ceny
- nakupovat pravidelně a to bez ohledu jaké je cena = průměrovat
Na to, abyste dokázali nakoupit opravdu za tu nejnižší cenu v době poklesu, byste buď museli mít věšteckou křišťálovou kouli anebo být Bůh … jiná možnost asi není, štěstí je krásná věc, ale dost pochybuji, že se Vám podaří víc jak jednou za X-let koupit za opravdu nejnižší cenu.
Podkladový článek si vzal pro výzkum vývoj cen mezi roky 1920 až 2019, tedy téměř 100 let historie akciového trhu.
Jak to tedy funguje aneb nejprve si definujme vstupní podmínky …
Akcií jsou na trhu tisíce, takže si to zúžíme pouze na index S&P500, tedy 500 největších amerických firem.
Vy, jakožto obyčejný smrtelník, během těchto let budete každý měsíc investovat stejnou částku a to bez ohledu na cenu.
Váš oponent, sám God all mighty, vždy počká s nákupem na nejnižší cenu a když cena dosáhne svého maxima, tak prodá a čeká na další minimum, aby opět nakoupil .. protože je to Bůh, tak ví, kdy je cena nejnižší, či nejvyšší a dojde k obratu.
Na první pohled má JEHO strategie samá pozitiva a výhody, že? OMYL!!!
Statistika krásná věc
Co mě v podkladovém článku velmi zaujalo, je informace, že pokud netrefíte dno o pouhé dva měsíce, tak šance, že Bůh překoná průměrování klesá ze 30% na pouhá 3%!
Takže strategie průměrování by překonala Boha ve více jak 70% případů!
Na obrázku níže je akciový trh od ledna 1995 do prosince 2018, je to vývoj ceny indexu S&P 500 (s dividendami a upravený o inflaci), zelené tečky znázorňují okamžiky, kdy index překonal své historické maximum a červené označují nejnižší hodnotu (engl. dip) v tomto časovém období:
To, čeho byste si měli na obrázku výše všimnout na první pohled je, že červená tečka se vždy vyskytuje mezi dvěma maximy (zelené tečky), což by asi nemělo nikoho překvapit, ale je důležité si to zdůraznit.
Taktéž, nepřekvapivě, největší pokles index vykázal na konci finanční krize v březnu 2009, to je ta osamocená červená tečka těsně před rokem 2010. To byl mimochodem i nejnižší bod (cena) od „internetové bubliny“ (dot.com bubble) v srpnu 2000.
Každopádně za dobu od srpna 2000 (maximum), do prosince 2007 (maximum), index vykázal mnoho drobných poklesů a růstů a tedy Bůh měl mnoho příležitostí vstoupit, prodat a opět nakoupit.
Ach ta inflace
No jo! Ale co bude Bůh dělat, když prodá a čeká na další dno? Ano správně, bude držet peníze na účtu a ty mu bude požírat inflace = budou ztrácet na hodnotě!
Autor původního článku výstup z pozice a držení peněz na účtu zobrazil na následujícím obrázku:
Zelené trojúhelníky ve spodní části grafu zobrazují výši hotovosti, tedy růst a pokles na nulu, když Bůh nakoupí nebo prodá. Takže když Bůh nakoupí, jeho hotovost klesne na nulu a opačně, když prodá, tak jeho hotovost vzroste.
V grafu vidíme, že nejvyšší částku hotovosti by Bůh držel v době finanční krize a v březnu 2009 by za vše nakoupil = hotovost by klesla na nulu.
Takže teď Vás asi napadne o kolik je na tom průměrování hůř, když po celou dobu finanční krize ceny jen padaly, že? Opět OMYL!!!
Zdá se to až neuvěřitelné, ale i když by Bůh prodal za nejvyšší cenu v prosinci 2007 a zpět nakoupil opravdu za nejnižší cenu v březnu 2009, tak by cena jeho investičního portfólia byla nižší než pravidelného investora, který průměruje! Proč?
Černá čára zobrazuje hodnotu (sílu) každého dolaru, který Bůh má investován nebo mu leží ladem na účtu. Zato pravidelný investor nechává své dolary pracovat bez přerušení neustále dál a dál. Navíc k nim každý měsíc přidá další, které mu nejen začnou vydělávat, ale také sníží průměrnou nákupní cenu.
Takže ač Bůh nakupuje a prodává za nejlepší ceny na trhu, tak v době, kdy není tzv. zainvestován, mu hodnotu peněz sníží inflace a on tak ve výsledku následně nakupuje za menší hodnotu, ač levněji.
Dlouhodobá hodnota peněz … v trapu
Autor původního článku zobrazil hodnotu peněz Boha na následujícím grafu, který krásně vyobrazuje, jak hodnota (nákupní síla) jeho peněz neustále klesá a klesá …
Z grafu je jasně patrné, že jediné období, kdy by měl Bůh v investování navrch, bylo po Velké hospodářské krizi v roce 1929 … a od té doby by to s ním šlo z kopce …
Investovaných 100 dolarů na dně v roce 1932 by následně vyrostlo na částku přes 4000 dolarů. Nádherný výnos, že? Bohužel, ale poprvé a taky naposled. Od té doby by už Bůh nikdy takového zhodnocení nedosáhl. V žádném z následujících let, by už takového výsledku nedosáhl a průměrování by tak čím dál víc získávalo náskok.
Autor původního článku výsledek, tedy hodnotu portfólia Boha „hodil“ do grafu a …
… jak vidíme, tak strategie nákupu v nejnižším bodě a prodej v nejvyšším bodě, nedosahuje výkonnosti průměrování ve více jak 70% času!
Jediný čas, kdy by měl Bůh v investování navrch, byly právě výše uvedené roky po Velké krizi a pak … už nikdy.
Medvědí trhy totiž již nikdy nebyly tak velké a tak dlouhé, aby nákup za nejnižší cenu a prodej za nejvyšší překonal pravidelné nákupy.
1975-2015
Obzvlášť dobře na tom byli průměrující investoři mezi roky 1975 a 2014, protože v tomto období se nevyskytl žádný velký pokles a ani růst. Za celý tento čas sice bylo několik poklesů, ale byly vždy velmi malé a ihned následoval opět růst. To zajistilo průměrujícím investorům podstatně vyšší výnos a především růst hodnoty jejich portfólií, než jaký dokázal vygenerovat Bůh a jeho nákupy za nejlevnější cenu a prodej za cenu nejvyšší.
Závěr
Pokud jste dočetli až sem, tak je Vám předpokládám závěr jasný …
Průměrování funguje, nesnažte se časovat trh!
A pokud se o to náhodou budete i přesto chtít pokoušet, tak rozhodně neprodávejte své současné pozice, ale raději jen navyšte ty současné = zprůměrujte svou pozici!
Poznámka pod čarou
Na iDnesu vyšel na první pohled zajímavý článek: Peněz je všude spousta, nejlepší je nacpat je do matrace, radí investor. Nejdříve několik citací z článku:
Cash je král, praví anglické pořekadlo. Kdo drží peníze v hotovosti, místo aby je měl vázané ve státních dluhopisech, akciích nebo jiných nástrojích, může předběhnout konkurenci a vydělat.
Ano peníze jsou král, jenže jak jsme si ukázali výše, tak to není vždy pravda. To že krize přijde je jasné! Ekonomiky jsou cyklické, takže dříve nebo později TO prostě přijde. Ale kdy? V dubnu 2021? Říjnu 2021? V únoru 2022?
Podle studie UBS nahlásili jejich zástupci roční zhodnocení majetku o 5,4 procenta. Hodně se to však liší podle regionů, zatímco v Asii a na dalších rozvíjejících se trzích připisovali 6,2 procenta, zástupci z Evropy „bohatli“ o 4,3 procenta. Akcie přitom rozhodně zisky nahoru netáhly, k bohatství oslovených rodinných podniků přidaly jen 2,1 procenta, což není žádné terno.
Cože? Taková světová investiční firma a dokázala vytěžit z akcií jenom 2,1%?!?! UFF!!! Já sebe považuji za totálního akciového nováčka a dokážu vygenerovat 5% čistého ročně!
Soukromé fondy dokázaly vydělat 16 procent, byty, domy a pozemky rostly o slušných 9,4 procenta.
K soukromým fondům se jako malí investoři nedostaneme, takže 16% asi dobrý. K nemovitostem v ČR se radši vyjadřovat nebudu.
Mimochodem Stone Family Offices zpravují „pouhých“ 917 milionů dolarů, asi by spíš stálo zato se zeptat správců, kteří spravují AUM (Assets Under Management = aktiva ve správě) v řádech desítek až stovek miliard dolarů … tohle je prostě pidižvík.
Nejčerněji přitom výhled hospodářství vnímají zástupci z rozvojových zemí.
V tom si zástupci tohoto byznysu rozumí s analytiky, například hodně pesimistický Jeffrey Gundlach z investičního fondu DoubleLine Capital počítá na 75 procent s tím, že si do listopadových voleb 2020 Amerika projde recesí.
Ekonomové oslovení agenturou Bloomberg vývoj tak černě nevidí, s recesí v příštích 12 měsících počítali při srpnovém průzkumu s pravděpodobností 35 procent.
Pokud chce být pres. Trump znovu zvolen, což hádám, že chce, tak krizi v USA nepřipustí. A jeho tlak na FED a dohodu s Čínou na to jasně ukazuje.
V Evropě je oficiálně již Německo v recesi, jelikož růst byl poslední dva kvartály minus, tedy -0,1% = to je vlastně nula. Jenže ECB od listopadu znovu začne „blejt“ desítky miliard euro do evropských bank a kam si myslíte, že ty peníze půjdou? Do spotřeby, aby rostla inflace? Že by si lidi začali za ty miliardy kupovat víc rohlíků? Nebo že by si koupili druhé a třetí rodinné auto? No to jste asi spadli z višně! Tomu snad už může dnes věřit jen komunistický vedení EU.
Do rozvojových zemí neinvestuji, dalších 12 měsíců si peníze požírat na účtu inflací nenechám, až přijde krize tak budu přikupovat za levnější ceny. Do té doby … zůstávám zainvestován a sbírám každý měsíc dividendy … i když je pravda, že za posledních pár měsíců mi na účtu leží několik stovek dolarů, ale není to z důvodu obav „možná přicházející krize“, ale proto, že prostě nevidím příležitost kam s nimi.
Zajímavé počteníčko.
Z mého pohledu – když budu nakupovat 2-3 tituly za rok, tak se k průměrování moc nedostanu. Než udělám ptf (20-25 titulů), bude to nějakou dobu trvat. Furt se to ve mě pere, ale přikláním se k tomu spíš počkat na pokles ( u cyklistů) a až budu mít celé ptf, tak dokupovat a průměrovat. Ikdyž na druhou stranu případ MAIN – na přelomu roku jsem teprve zakládat ptf, nestihl jsem cenu 32, v dubnu bylo 37 ještě moc a dnes je 42…
To je právě výhoda vyšší diverzifikace, čím víc titulů v ptf, tím větší šance, že něco bude ve výprodeji … aspoň tak to beru já osobně.
S MAIN máš naprostou pravdu, ale ač finančák, tak se chová vcelku cyklicky, takže výdrž zas bude za dobrou cenu … mezitím najdi něco jinýho kde necháš $$$ vydělávat .
Hledam, hledam, ale „moje“ vybrane firmy jsou na maximech. DY nemaji aspon 3,6 ….
Jojo, koukal jsem, že ani v D.A. není moc co brát 🙁
https://www.suredividend.com/dividend-aristocrats-list/
Je to trošku demagogický, že by bůh nepřekoval průměrování. Já s jeho (božími) informacemi bych ho překoval, ale to je na delší diskuzi:-)
No může se zdát, ale když si to fakt spočítáš, tak když bys čekal bez pozice na NEJ cenu, tak příjdeš o divi výnosy během té doby, takže ač jsi následně mínus na ceně, kterou průměruješ, tak právě díky tomu průměrování jsi nakonec v celkovém souhrnu na tom líp.
s božími informacemi bys hlavně nic neprůměroval, protože z těch xx tisíců akcií bys koupil vždy jen ty který následně půjdou stovky procent nahoru a přesně na vrcholu je prodal 😉
No a to je přesně co nefunguje, jak píšu v článku. Po dobu co bys byl mimo pozici (prodal bys) a čekal na další dno, bys přišel o dividendový výnos, který bys nepokryl ani nákupem za nejnižší cenu …
zbytečná debata hele. s božími informacemi bys samozřejmě nikdy mimo trh nebyl. kdybys nebyl long, tak bys byl short 🙂
Bůh nakupuje podle ceny Dow Jow indexu ve zlatě :-). Nedávno jsem četl výpočet, kolik by člověk vydělal, kdyby někdy od roku 1920 nakupoval a prodával akcie Dow Jow indexu podle jejich ceny ve zlatě. Neboli při ceně jedné akcie indexu nad 18 uncí zlata akcie prodával a při ceně pod 2 unce kupoval. Výsledkem by bylo zhodnocení 47 milionů procent. Z investice 30 dolarů by dnes bylo 11 milionů dolarů. Pouhé držení akcie by bylo směšných 13 tisíc dolarů a při reinvestování dividend nějaké 2 miliony dolarů.
Je to už ale pár dekád, co byl Dow Jow index pod 2 unce zlata. Jak FED cpe víc a víc peněz do ekonomiky, tak akcie dle všeho jsou v největší bublině v historii. Je zajímavé kolik lidí dnes varuje před krizí daleko větší velikosti než roku 1929. Ono když se člověk podívá na fakta, tak nejsou dobrá. Zadlužení domácností v USA +49%, zadlužení firem tuším +60%, ceny nemovitostí +39% oproti roku 2008. Evidentně žádná bublina roku 2008 nesplaskla, jenom trochu upustila páry aby se následně ještě zvětšila.
Zajímavé, máš k tomu nějaký odkaz, tohle bych si docela rád přečetl. díky.
No všechny ty biliony USD a EUR muselo někam jím a vzhledem k tomu, že inflace neroste, tak evidentně musely ty prachy jít někam, co není v inflačním koši … kampak asi to mohlo jít … ???
Jo ekonomický data jsou zatím dobrý, uvidíme jak dopadne Q4 … ale na druhou stranu až ta krize dorazí, tak rozhodně bude úplně jiná než všechny předchozí, protože ekonomické a především ten finanční trh je dnes naprosto diametrálně odlišný …
Ty biliony USD a EUR zůstaly převážně v bilancích bank, hezky to bylo v tom tvém odkaze na přednášku Dominika Stroukala. A část vyhnala ceny aktiv, které inflační měření koše nezahrnuje (nemovitosti, akcie,…).
Zapomněl jsi dodat „dluhopisy“, tam je slušná bublina už teď … záporný úroky nejsou úplně to pravý ořechový, natož obvyklý za posledních X desítel let…
No dluhopisy jsou v podstatě úvěry a jejich úrok se řídí rozhodnutím centrální banky a kreditem emitenta. Tam podle mě nejde o bublinu, ale o řízený proces centrální instituce, která má tu moc to takhle stanovovat.
A také šli na rekordní odměny pro vedení těch bank, které celou tu krizi zavinili. Vypláceli si 340 násobek průměrného platu. Pro srovnání v Japonsku to bylo 20 násobek. Nejprve vytvoří enormní zisky rizikovými deriváty, když to bouchne tak jejich ztrátu zaplatí stát a následně lidé daněmi a ještě si za to vyplatí rekordní platy. Tomu říkám skvělý business model.
Je to z knihy Investujte do zlata a stříbra od Michaela Maloney. Tuto knihu doporučuji přečíst každému. Není to jen o kovech, ale také o historii, současné ekonomice a stavu USA, centrálních bankách a proč to nedopadne dobře pro běžné lidi.
Kdo umí anglicky tak doporučuji na Youtube Mike Maloney Goldsilver kanál, hlavně Hidden secrets of money – 10 epizod. Dále super dokumenty má DW Documentary a Al jazeera. Například https://youtu.be/nGHmk4UeK_w a https://youtu.be/AFIxi7BiScI
Většina těch nových peněz končí u 1% nejbohatších lidí a nafukuje ceny nemovitostí, nájmů a akcií. Střední vrstva naopak velice chudne a i v USA začíná živořit. Například dle průzkumu si 40% Američanů nemůže dovolit nenadálý výdaj 200 USD.