Benjamin Graham a jeho hodnotové investování

Hodnotový investiční přístup Benjamina Grahama

Benjamin Graham je považován za otce hodnotového investování (Value investing). Tento hodnotový princip podrobného hledání akcií představil ve své knize roku 1934 „Analýza cenných papírů“. Ale byla to až druhá kniha Benjamina Grahama „Inteligentní investor“, která tento princip rozšířila mezi širokou veřejnost a dodnes slouží jako Bible pro mnoho moderních hodnotových investorů a to včetně Warrena Buffetta.

 

Co je tedy na Grahamově principu tak zvláštního?

Jednoduše řečeno, zautomatizoval celý proces hodnocení firmy tak, aby dokázal investor najít takovou investici, která bude pro něj představovat nejmenší riziko a které mu bude dlouhodobě přinášet nejvyšší výnos.

 

Graham hodnotí podniky podle následujících faktorů:

1. ziskovost (profitability)
2. stabilita (stability)
3. růst zisků (growth in earnings)
4. finanční pozice (financial position)
5. dividendy (dividends)
6. historie ceny (price history)

Graham, již při svém vyučování na universitě, trh personifikoval jako člověka, Mr. Market, který každý den chodí od domu k domu všech investorů a nabízí jim nákup nebo prodej akcií. Jeho cena se málo kdy však jeví jako důvěryhodná a někdy naprosto směšná. Je potom na zvážení každého investora, zda nabízenou cenu příjme (koupí/prodá) nebo ji bude ignorovat. Trhu, Mr. Marketu, to však vůbec nevadí a přijde zas další den, aby nabídl cenu jinou.

Graham říkal, že investor by měl ignorovat rozmary trhu a určit si vlastní cenu. Každý investor by měl z tržního bláznovství/vyděšení profitovat, nikoliv se na něm podílet! Protože každý investor zná své portfólio nejlépe a může se tak daleko víc soustředit pouze na omezený počet firem (akcií) a jejich výkonnost pro investorovo portfólio, než se zabývat iracionálním chováním celého trhu.

Pokud podnikáte, máte vlastní firmu … sledujete každý den jak se Vaše podnikání/firma vyvíjí nebo děláte uzávěrku měsíčně, čtvrtletně, ročně?

Každý investor by měl věřit primárně svému vlastnímu úsudku a pokud mu ten říká, že cena není správná, tak dle toho reagovat. Ani v reálném životě není dobré následovat davovou hysterii, či paniku.

Výkyvy ceny, ať již nahoru nebo dolů, mají pro investora v zásadě pouze jeden význam. Přináší příležitost moudře nakupovat, když cena klesá, poté. prodat, když cena vyletí do nesmyslné výše. V ostatních případech investor udělá lépe, když zapomene, že nějaká burza existuje a věnuje svou pozornost příchozím dividendám a provozním výsledkům firem v jeho/jejím portfóliu.

 

Proč investovat do akcií?

Tak jak existují lidé různí, tak se i různí důvody proč lidé investují do akcií.

Ti co mají rádi adrenalin, tak investují, protože je to vzrušující a mohou tím (možná) hodně vydělat. Tohle je asi velká a riskantní zábava, ale nic pro mě. Já, tak jak mám ve svém podpisu, jsem „investor z donucení“. Když si na ČR ČNB vyzkoušela experiment s udržováním 27 Kč/EUR a úroky na spořících účtech spadly pod 1%, tak jsem byl donucen začít hledat jiné způsoby udržení hodnoty našich rodinných prostředků … a když jsem zjistil, že mi za to ještě budou firmy platit, tak o to víc mě to zaujalo.

Poprvé jsem o akciích slyšel cca v roce 1994, jo už jsem asi fakt starej, ale to bylo jen tak mezi řečí otce a jeho známého. Podruhé jsem se k akciím dostal v roce 2008, ano tedy v ten nejhorší čas, kdy všechny akcie padaly a všude se psalo, jak jsou ty akcie hnusné, nebezpečné a úplně k ničemu.

Ale co ČNB začala se svým experimentem na populaci České republiky, tak už mi nezbylo nic jiného, než ty akcie začít opravdu studovat pořádně.

Takže zas až tak úplně moc dlouho neinvestuji, mezi čtenáři IG webu jsou daleko dlouhodobější DGI investoři a jsme moc rádi, že si k nám našli cestu a občas se o své zkušenosti podělí na fóru. A musím říct, že Graham měl naprostou pravdu … občas si říkám, že už dokážu jasně/přesně identifikovat důvody proč cena akcie roste/klesá, ale jindy stále zůstávám Mr. Marketem ponechán v němém úžasu s otevřenou pusou a čelistí pod stolem, co to … proč to … trh zas dělá za šílenosti, když poslední zprávy říkají naprostý opak.

Nakonec se tak vždy vracím/obracím k hodnotě firmy jako takové a ignoruji co Mr. Market vyvádí s cenou akcií té, či oné firmy. Hodnota totiž pro mě znamená potenciální příležitost.

Tzv. „hodnotové akcie“ (Value stocks) jsou akcie firem, které se vyznačují velkou konkurenční výhodou, velkým zastoupením na trhu a vysokou kapitalizací, silnou rozvahou, slušným růstem zisku a nízkým poměrem ceny a zisku (P/E).

 

Graham používal následující čtyři ukazatele, aby určil hodnotu konkrétní akcie:

Poměr ceny a zisku (price/earnings ratio (P/E)):

První ukazatel, na který by se měl každý investor podívat, je výše P/E při současné ceně. Graham za optimální považoval P/E nižší než tempo růstu EPS. Pokud např. je P/E ve výši 22 a vedení odhaduje růst EPS o 15%, tak by takovou akcii považoval za nadhodnocenou, pokud by ale bylo P/E např. 10, tak taková firma by již stála za podrobnější průzkum.

Dále je dobré se podívat na odhad vedení pro příští rok. Vedení, nikoliv různých analytiků, či ratingových agentur, vždy vycházejte z oficiálních firemních dokumentů!

Může se např. stát, že letos firma vykázala extrémní růst, ať již z jakéhokoliv důvodu, ale to se již nebude v budoucnosti opakovat. Takže se může občas stát, že při dnešní ceně a růstu, P/E v pořádku, ale to se radikálně v dalších letech změní.

Existují samozřejmě různé typické typy a výkyvy dle jednotlivých sektorů, proto nelze jednoduše např. srovnávat firmu z finančního a materiálního sektoru. A to nemluvím o REIT sektoru, kde se poměr P/E nedá (NESMÍ!!!) používat vůbec.

 

Dividendový výnos (dividend yield):

Dividendový výnos je to nejdůležitější proč jsem se do akcií vrhnul. Každý investor považuje/požaduje jiný minimální dividendový výnos. Toho jste si již asi všimli v diskusích pod články, že některým našim čtenářům stačí nižší výnos, ale chtějí k němu i růst ceny. Já jsem v této diskusi vždy na straně dividendového výnosu a při nákupu požaduji, aby dividendový výnos byl vyšší než je inflace.

Primárně se též zaměřuji na Dividendové aristokraty, tedy firmy, co každoročně pravidelně dividendu zvyšují. Ale jak známo (a je očekáváno), tak ač tyto firmy dividendu každý rok zvýší, tak navýšení nemusí být o výši inflace. A právě proto vždy vyžaduji, aby byl dividendový výnos vyšší než inflace v době nákupu, protože když pak v dalších letech nebude firma zvyšovat o výši inflace, tak budu mít stále, alespoň minimální polštář, nad inflací.

 

Zisk na akcii (earning per share (EPS)) a jeho růst:

V krátkodobém výhledu je růst zisků hnacím motorem růstu ceny akcie. Když vybírám akcii do svého portfólia, tak se snažím zaměřit na firmy, kterým rostou příjmy. Samozřejmě jsou i firmy, jejichž cena akcií roste, i když firmě stagnují nebo dokonce klesají zisky, popř. vykázala ztráty. Ale firmy, kterým dlouhodobě zisky rostou, budou s podstatně větší pravděpodobností růst i v budoucnosti.

Tak je nutné se podívat nejen na výsledky minulé, ale též na odhady vedení pro nejbližší budoucnost.

 

Dlouhodobý poměr dluhu a kapitalizace (long-term debt-to-capitalization ratio):

Vysoká zadluženost není nikdy dobré znamení. Ale jak říká Robert Kiyosaki: je dluh dobrý a dluh špatný. A je nutné se tedy podívat na co si firma dluh brala. Bylo to kvůli akvizici, která přinese nové zisky nebo to bylo na vyplacení bonusů vedení, popř. výplatu dividendy?

Špatné dluhy omezují možnosti společnosti investovat do budoucnosti, vyvíjet nové výrobky/služby a být konkurenceschopná.

 

Závěr

Benjamin Graham svou knihu napsal před více jak 75 lety a jak vidíte, tak jeho závěry stále platí i v dnešní době. Hodnotové investování není rozhodně mrtvé, tak jak se nám snaží namluvit různí poradci a propagátoři tradingu. Lze pouze říci, že tento přístup byl za poslední roky v některých ohledech modernizován pro současnou dobu.

Někteří lidé pokládají mezi hodnotu a nízkou cenu rovnítko. To je ale naprosto špatně a zavádějící vyjádření. Hodnota firmy je vyjádřena silnou rozvahou, konkurenceschopností, inovacemi, růstem … cena akcie je pak to, co přiláká možné kupce, kterým je pak ve většině případů však úplně jedno co kupují .. jen aby jim to něco vyneslo. Pokud se pak cena nevyvíjí, tak jak předpokládali/očekávali, tak jdou zas o dům dál. Pokud se však dokážete podívat pod firemní pokličku, tak dokážete i určit za jakou cenu je vhodné koupit, popř. kdy prodat.

Asi za 18 měsíců tu prý bude další recese, ale když se podíváte na minulé výsledky firem, které byly koupeny kvůli jejich hodnotě, nikoliv ceně, tak v krizi vykazovaly podstatně lepší výsledky než zbytek trhu. A to je to, co mě u Dividendově Růstového Investování (DGI = Dividend Grow Investing) drží. Protože tento přístup byl v průběhu posledních desítek let velmi úspěšný.