Co dělat, když padnou ceny Vašich akcií? [1. část]
Vítáme Vás v novém roce, doufám, že jste vše přežili bez úhony a za celý tým IG webu Vám znovu přeji vše NEJ do nového roku 2019!
Téměř celý leden si na IG webu budeme povídat o bezpečnosti dividend, ale na úvod začneme tématem podstatně důležitějším a řekl bych, že i o dost složitějším. Kolega Ondra se již loni ve svém článku zabýval možností prodeje dividendových akcií. Dnes se ale podíváme na druhou stranu barikády a to co bychom měli dělat, když padne cena naší akcie …
Od finační krize, v letech 2007 až 2009, jsme svědky téměř neustálého růstu, tzv. býčí trh. Takže se znovu začínají objevovat proroci krachu jako houby po dešti.
Nikdy v historii jsme tak dlouhého růstu nebyli svědky, ale na druhou stranu je nutno říci, že jsme též nikdy v historii nebyli v takových finančních podmínkách jako v posledních letech. Myslím tím samozřejmě lití peněz do ekonomik = kvantitativní uvolňování. Takže množství peněz, především největších ekonomik světa, USA a Evropy, od roku 2009 prudce narostlo. Ale toto téma si necháme na nějaký samostatný článek.
Když se podíváte na výše uvedený obrázek, tak by Vás to mohlo přivést k jasnému, samozřejmě mylnému názoru, že vše je sluncem zalité. Bohužel, nic by nemohlo být více vzdálené pravdě.
Uveďme si jen pár problémů v roce 2018: konflik USA a Severní Koree, obchodní válka USA vs. Čína, brexit, ropná válka USA a OPECu a od 1.1.2019 též odchod Quataru z OPECu.
Jak se zdá, tak tyto špatné zprávy však býčí trh pouze zpomalily, ale neporazily.
Na druhou stranu se i tak našlo několik firem, kterým se v roce 2018 nevedlo zrovna dobře. Nejznámějším a nejbolestnějším příkladem budiž firma General Electric (GE):
Otázkou je, kolik investorů, nebavíme se teď o traderech, akcii GE prodalo se ztrátou a kolik jich akcii dále drží? Ti co prodali, tak mají samozřejmě ztrátu a to naprosto reálnou a penězi vyčíslitelnou. Ti co neprodali, tak mají ztrátu virtuální, tedy na papíře, pardon v excelovské tabulce, jim tak svítí červené číslíčko (-70% ?).
Benjamin Graham řekl:
Největším problémem investora – jeho úhlavním nepřítelem – je on sám.
Podívejte se na věc s nadhledem
Vždy se říká, že když se Vám věc zdá příliš složitá, tak by jste si ji měli rozdělit na menší části a ty pak dělat postupně, jednu po druhé. V případě akcií, ale platí přesný opak. Žádná firma nefunguje na trhu sama = vždy má nějakou konkurenci. Proto by se investoři nikdy neměli dívat jen na firmu samotnou, ale zkoumat konkrétní trh jako celek. Tedy, měli bychom se na celou firmu podívat s větším nadhledem, abychom nepřehlédli něco, co se děje o kousek vedle, ale bude to mít na naši firmu vliv v budoucnosti.
Ned Davis Research v roce 2015 udělal průzkum a zjistil, že od roku 1900 až do roku 2013 trh zažil 123 korekcí, které trvaly asi jeden rok a 32 medvědích trhů – každý cca 3,5 roku. Jako „medvědí trh“ se obecně považuje pokles o 30% a více. Z tohoto pohledu, od Velké Deprese v roce 1929, finanční trh zažil pouze 5 propadů! Tedy v průměru každých 17 let jeden.
Když ceny akcií padají, tak si vždy vzpomenu na známého, s kterým jsem se kdysi před léty o akciích bavil a ten mě před akciemi důrazně varoval, že to je to nejhorší vyhazování peněz z okna jaké existuje, protože člověk si nemůže být vůbec jistý, kdy a o kolik ceny spadnou … a tak prý přijdu úplně o všechno. Když jsem se ho na oplátku zeptal, zda když jde do obchodu a tam je nějaká věc, kterou již dlouho chce, ale cena mu přišla příliš vysoká a ono je to dnes ve výprodeji, zda půjde za prodavačkou a zeptá se kdy to zase zdraží, že mu to dnes přijde nějak moc levné … tak na mě koukal, co to jako plácám za blbosti?
A čím víc ceny akcií rostou, tak je vidět, že tento přístup stále více platí. Schválně, kdy jste naposledy viděli v televizních zprávách zprávu o tom, že ceny akcií opět vzrostly o 1%? Nikdy, že? Ale když cena klesne o 0,1%, tak o tom píší všechny noviny a na TV Nova je minutová reportáž o tom, jak ty akciové trhy šíleně padají! A když nějaký řetězec oznámí výprodej, tak by se lidi o nákupní košíky porvali. Absurdní, co říkáte? Takže jeden výprodej je naprosto skvělý, ale druhý je naprosto špatný … to myslíte jako fakt vážně???
Warren Buffett v květnu 2018 řekl, že se bojí býčích trhů, ale ne medvědích:
Nejlepší věc, která se z hlediska společnosti Berkshire může stát … že trh prudce propadne. V ten moment budeme nakupovat. Když nakupujete potraviny, tak taky máte rádi, když ceny potravin klesají. To, čeho se obáváme, jsou iracionální býčí trhy, které trvají dlouhou dobu.
Nenechte emoce cloumat Vaším majestátem
Ať chcete nebo ne, tak většina rozhodnutí v životě není motivována racionálními důvody, ale emocemi! Pokud chcete při investování dosahovat dobrých výsledků, tak se musíte naučit své emoce ovládat.
Jak se vyvíjí nálada investora po nákupu je vidět na následujícím obrázku:
A sám za sebe musím potvrdit, že ten obrázek je naprostá pravda! Ne že bych si prošel všechny fáze, ale znám pár lidí, kteří ano. A když jsem jim obrázek ukázal, tak jen smutně pokyvovali hlavou. Asi nejsmutnějším výsledkem je to, že někteří tento cyklus jsou schopni/ochotni podstoupit i několikrát po sobě … a to nejen v jednom sektoru akciového trhu, ale dokonce i se stejnou akcií!!! Což mi fakt mozek nebere.
Já osobně jsem se zatím dostal do 5té fáze, tedy zdvojnásobení pozice při poklesu. A ano, cena dál klesá, takže i po zdvojnásobení jsem stále 50% na nákupní ceně mínus. Ale vždy, když se mnou začnou cloumat emoce a nápad, hloupý nápad, že bych se měl této akcie zbavit, tak se podívám na tenhle obrázek a zas mě to rychle přejde.
Akcie firmy jsem přeci kupoval, protože jsem věřil, že téhle firmě se bude z dlouhodobého hlediska dařit. Nekupoval jsem ji proto, že bych ji chtěl v budoucnosti prodat, navíc se ztrátou. Tehdejší, vyšší, cena mi přišla férová, proto jsem akcii koupil, takže proč bych ji měl nyní prodávat?
A tím se dostáváme k další části.
Cena akcie není firma
Cena akcií není sama společnost! To, že cena akcie klesá vůbec neznamená, nemusí znamenat, že i vlastní firma má problém, i když si to hodně investorů může myslet. Jistě jste si občas všimli, že cena prudce propadla po oznámení čtvrtletních výsledků, ale když jste se na výsledky podívali, tak jste zjistili, že firma ve skutečnosti vydělala víc než v loňském čtvrtletí. Jediné co firma nedokázala splnit, bylo vysoké očekávání nějaké analytické firmy, která si číslo vycucala z prstu a čekala, že tolik firma příští kvartál vydělá.
Navíc někdy i malé chyby v odhadu způsobí obrovský pokles, který rozhodně nemá být tak velký. Jako např. když firma v březnu oznámí, že za druhé čtvrtletí očekává, že vydělá 3 dolary, jenže když v červenci oznámí výsledky, tak je to 2,99 dolarů = vedení se ve svém odhadu netrefilo o cca 0,5% … ale cena spadne o 5%. To je nádherná ukázka přehnané reakce trhu a automatických systémů.
Mnohokrát jsem již slyšel investory říkat: „Vývoj ceny mi to říká, že …“ Pardon, ale cena prostě a jednoduše nic neříká, to lidi si vývoj ceny nějakým způsobem vykládají. Každý má přeci rád příběhy, už jako malé děti jsme je měli rádi, dělají lidský život krásnějším a příjemnějším. Ale dělají život investora bezpečnější? Za sebe říkám, že ne!
Je příliš nebezpečné věřit, že příběhy jsou pravdivé. Ač se to některým investorům nemusí líbit, tak v investování není nic jisté; to je též ten hlavní důvod, proč jsou výnosy vyšší než u „bezpečnějších“ investičních instrumentů, jako jsou dluhopisy nebo spořící účty. Nooo, kdo si vzpomene na 90tá po-listopadová léta České republiky, tak pochybuji, že dluhopisy a spořící účty považuje za bezpečné. Doufejme, že tenhle český Klondaik už máme definitivně za sebou.
Hodně zjednodušeně řečeno, na akciovém trhu riskujeme ztrátu peněz, abychom získali peněz více. A když chcete donutit lidi, aby dělali to co nechtějí, tak potřebujete dobrý příběh. Myslíte, že to není pravda? Tak se podívejte do minulosti, přesně takhle to lidé dělají již od nepaměti! Pokud lidé v minulosti něčemu nerozuměli, tak si k tomu vymysleli příběh, samozřejmě takový, aby mu lidé uvěřili. A to samé si lidé přinesli i do investování.
Co nám tedy říká cena? Je to hodnota firmy? Kdepak, to nám říkají jiné ukazatele:
- P/B = price to book [(total assets – total liabilities) / number of shares outstanding] = účetní hodnota [(celková aktiva firmy – celkové závazky) / celkovým počtem akcií]
- P/S = price to sales = cena vs. tržby
- P/C = price to cashflow = cena vs. volný peněžní tok
Takže co nám říká cena? Říká nám jaký sentiment = důvěru mají investoři v budoucnost firmy. O samotné společnosti nám toho říká pramálo. A když se objeví, byť sebe-hloupější zpráva, tak jsou lidé, ale i automatické systémy, schopni prodat/nakoupit, za šílenou (nízkou i vysokou) cenu. Takovou zprávu lze snad označit za poplašnou, protože v mnoha případech je vydána záměrně, aby způsobila rozruch na trhu. V minulosti za takové „zprávy“ dostaly firmy od regulátora trhu i pokuty, protože na jejich základě cena určité akcie prudce klesla, či stoupla a firma levně nakoupila, či za draho prodala. Dnes, v době internetu, je ještě důležitější kdo zprávu vydal a pokud to není zpráva vydaná firmou jenž se týká, tak být velmi obezřetný, jestli to někdo nedělá z důvodu vlastního prospěchu!
Pokud by se např. nějaká televize rozhodla, že bude každý den informovat o všech požárech … bude to znamenat, že požárů je více? Nebo pouze bude o požárech vědět více lidí?
V druhé části se podíváme na diverzifikaci a ukážeme si pár křivek, samozřejmě myslím tím grafů.
Původně jsem tento článek zamýšlel jen jako krátký seznam pár věcí „co dělat“, ale nějak mi to „ujelo“ a jsou z toho zas dva dost dlouhé články. Doufám, že mi to odpustíte a hlavně, že to nebylo a druhá část nebude příliš těžké čtení hned takhle na začátku roku.
môj názor je :
zmena ceny nás zaujíma len v prípade, že chceme predať alebo prikúpiť
takže pri prepade excelovej ceny portfólia mi vychádzajú možnosti:
1) panikáriť a rýchlo predávať – potreba presunu kapitálu na iné aktíva, pasíva
2) prikupovať – chcem zvýšiť vnútornú hodnotu portfólia za výhodnejšiu cenu
3) neriešiť – hromadiť kapitál do budúcnosti pre „čo najlepší odpal“
4) predávať – lebo sa zmenila vnútorná hodnota v môj neprospech
Možno sa to bude zdať niekomu iracionálne:
„Úplne najlepšie je, že stratiť môžete iba sumu ktorú ste do investovania vložili 🙂 a do mínusu sa prakticky ísť nedá (okrem poplatkov a keď neinvestujeme na dlh).
To najhoršie čo sa môže stať že firmy ktoré máme v portfoliu skrachujú a cena bude 0. – takže riziko je jasne vyčísliteľné a to je vlastne super“
Přesně, je vyčíslitelná. A proto se stále mudruje o té diverzifikaci. Při rovnoměrně rozloženém portfóliu do 20 akcií by bankrot jedné firmy znamenal maximálně ztrátu 5%, když si představíme ideální příklad, že mé portfólio generuje 5% z dividend ztrátu mám nazpět za jediný rok. Kdybychom ještě započetli dividendy co mi daná firma před bankrotem za dobu držení vyplatila mohla by ta reálná ztráta být menší.
Mě například Shell již na dividendě vyplatil víc než 20 % nákupní ceny, takže kdyby dneska byl bankrot nebyla by to ztráta celých 5 % portfólia. doufám, že jsem to napsal srozumitelně.
Kdyby to chtěl člověk spočítat přesně bylo by to komplikované, protože je potřeba si uvědomit i to, že dividendy právě od Shellky pro mě již pracují třeba v podobě akcií AT&T. A tím se zase dostáváme k tomu kouzlu složeného úročení.
Jak už jsem psal rozhodující není pouze cena vdanou chvíli ale i ten dividendový výnos a to je podstatnější. Proto při dokupování neřeším cenu akcie, ale její ocenění.
Bacha, Benjamin Graham umřel už v roce 1976:-)
Díky Pavle, rok smazán. Nějak mi není jasné proč jsem to tam dával. Omlouvám se.