Burzovně obchodované produkty

ETP – Exchange traded products se do češtiny překládají jako burzovně obchodované produkty a jedná se o investiční nástroje kapitálového trhu, které vytvářejí a spravují specializované finanční instituce. ETP se rozdělují na ETF, ETC, ETN, ETV. Někdy se ještě zakončují písmenem „s“, např. ETFs, což je totožné. Všechny tyto produkty se dají nakupovat a prodávat na trhu stejně jako jednotlivé akcie. Vždy si pozorně prostudujte, kam daný produkt investuje. Existuje spoustu mutací a kombinací. Narazit můžete i na pákové produkty.

ETF – Exchange Traded Funds

Jsou burzovně obchodované fondy. Patří mezi nejznámější podskupinu a podkladem jsou obvykle nějaké indexy, které se snaží fond kopírovat. Indexy mohou být akciové, komoditní, dluhopisové  i měnové. Nakoupíte zde třeba index S&P 500 apod. Narazit můžete na ETF, které dividendy vyplácí anebo takový, který je reinvestuje. ETF jsou na indexech založené produkty, neboť drží portfolio CP s cílem poskytovat investiční výsledek, který by před odečtením poplatků a jiných nákladů korespondoval s cenovým vývojem a úrokovým výnosem podkladového indexu.

Do čeho investuje

Vždy si zkontrolujte, do čeho dané ETF investuje. Najdete třeba ETF do zlata, ale když to blíže prozkoumáte, zjistíte, že ETF nekopíruje cenu zlata, ale investuje třeba do firem těžících zlato apod. Trknout by Vás také mohlo to, že tyto fondy většinou vyplácejí dividendu (komodity nemají dividendu). ETF jsou stejně jako akcie snadno dostupné investiční nástroje kapitálového trhu, které vytvářejí a spravují specializované finanční instituce.

Na americké burze se obchodují od roku 1993. Jsou to společnosti založené buď jako investiční trust nebo investiční fond. Cílem ETF je sledování indexu podkladového aktiva, u velké části jsou to akcie. Složení podkladových aktiv mají na starosti manažeři fondu, kteří při vzniku ETF sdělí oprávněným účastníkům (tvůrci trhu, institucionální investoři) jaké bude složení podkladových aktiv fondu. ETF musí vydat svůj prospekt, kde jsou přesné informace o složení aktiv a záměru fondu.

Autorizovaní účastníci poté nakoupí požadovaná aktiva (akcie, komodity, měny) na burze a smění je na primárním trhu s burzovně obchodovaným fondem za cenné papíry ETF. Jedná se o velké objemy akcií ETF, které se mohou pohybovat od 25 000 do 250 000 kusů. Analogicky jako u lotů na burzovním trhu. Nakoupené akcie burzovně obchodovaného fondu může autorizovaný účastník prodat dále na sekundárním trhu drobným investorům. Ti si koupí ETF stejně jako kterékoliv jiné akcie u svého brokera.

Část získaných ETF si autorizovaný účastník ponechává k arbitrážním obchodům mezi podkladovými aktivy burzovně obchodovaného fondu a jeho akciemi. Čeká na příležitost pro arbitráž. Tento mechanismus vzniku a zániku ETF je zárukou toho, že ETF kopíruje cenu podkladového aktiva. Cena ETF se stanovuje každých 15 sekund na burze a stejně jako u normálních akcií je pro něj klíčový střet poptávky a nabídky na trhu. Likvidita ETF se určuje jako likvidita podkladového aktiva.

Oblíbenost ETF

ETF se těší veliké oblibě ze strany drobných investorů, protože nabízejí jako otevřené podílové fondy možnost investování do většího množství rozdílných titulů a nástrojů kapitálového trhu koupí jediného CP. Pro tyto fondy je typické portfolio, do kterého zařazují v odpovídajících poměrech především akcie společností ze sledovaného indexu – tedy indexově navázaná ETF nebo obsahují jinou skupinu akcií či investičních instrumentů.

Právě proto si ETF vysloužily výrazy v českém ekvivalentu znějící jako – burzovně obchodovaný fond, indexová akcie atd. ETF si mohou libovolně zvolit svoje podkladová aktiva. Od komodit přes akcie na rozvíjejících se trzích až po měny a dluhopisy. Popularitě se těší indexové ETF, které jsou navázané například na nejdůležitější akciové indexy jako Dow Jones nebo S&P 500. Složení záleží na fantazii manažera fondu.

Někteří se mohou soustředit na aktiva, která se vyvíjejí inverzně k americkému akciovému trhu a tím umožňují investorům vyvarovat se ztrátám nákupem těchto ETF v době medvědího trhu na akciových trzích. Moderní ne-indexové ETF bývají ve většině případů konkrétně zaměřeny na určitý sektor, region, komoditu nebo dluhopisy a do svého portfolia pořizují kromě akcií jednotlivých společností také deriváty, futures kontrakty a obligace.

Drobný investor tedy může prostřednictvím ETF spekulovat na ceny komodit, měny a vývoje sazeb mezibankovního trhu bez nutnosti skládat vysoký počáteční kapitál, shánět brokera s širší licencí a nabídkou služeb a zakládat si jiný než akciový obchodní účet. Lze tudíž využívat tradičních technik obchodování, a tedy možnosti nákupu na úvěr, prázdné prodeje (short sells = spekulace na pokles ceny), zadávání limitních, stop-loss a časově disponovaných příkazů, opční obchody apod.

Kromě toho některé ETF také poskytují pravidelné výplaty dividend nebo kupónové platby. Na rozdíl od klasických podílových fondů ETFs zpětně neodkupují od zákazníků jejich podíly, ale ty jsou předmětem obchodování na sekundárním trhu (burze), a tak je cena ETF určována nabídkou a poptávkou, která se mění neustále v průběhu celého dne, na rozdíl od OPF, kdy je cena zpravidla určena až na konci obchodního dne.

Net Asset Value = NAV

Čistá hodnota aktiv (Net Asset Value = NAV) daného ETF se stanovuje na základě celkové tržní hodnoty CP obsažených v portfoliu fondu, k čemuž se přičtou dividendy, odečtou se náklady a suma se vydělí počtem podílů, jež fond vydal. Výsledné číslo by se mělo blížit tržní ceně k danému okamžiku, ale jen občas jsou stejné. Rozdíl ceny by měl být u většiny ETF poměrně malý, a to i díky profesionálním investorům, kteří cenu ETF korigují a udržují povětšinou v mantinelech +- 2 % od skutečné aktuální hodnoty podílu.

Nové podíly a likvidita

Autorizovaní účastníci fondu (institucionální investoři) mají možnost vytvářet nové podíly tak, že nakoupí v řádech desítek tisíc kusů tzv. „creation units“ – velké balíky ETF podílů přímo od manažera fondu za NAV, které potom tyto instituce nabízejí dalším investorům prostřednictvím burzy. Zároveň správci každého ETF mají povinnost zajišťovat neustálou likviditu, takže pomineme-li riziko selhání tvůrce trhu, nemělo by se stát, že v případě kdy ceny akcí na burze letí strmě dolů, nemáme komu prodat akcii ETF anebo od koho nakoupit. To vše dohromady zakládá prakticky neustálou obchodovatelnost, kterou je zajištěna dostatečná likvidita a flexibilita.

Náklady

Nespornou výhodou investice do ETF je především úspora vstupních nákladů, které mohou být několika-násobně vyšší v případě investice do podílového fondu se stejnou strukturou aktiv. Jediným přímým poplatkem je provize obchodníkovi za nákup a prodej ETF a nepřímý roční poplatek manažerům fondu za jeho obhospodařování a správu ve výši, která se pohybuje v rozmezí 0,05 % (pasivní správa) až 0,5 % u aktivně spravovaných ETF.

Z toho jasně plyne, že investování do ETF má oproti klasickým nástrojům kolektivního investování řadu výhod především v nákladovosti, dostupnosti a likviditě. Otázkou je, zda zvolit investiční trust nebo investiční fond.

Dvě právní podoby ETF se liší především v tom, jak nakládají s vyplacenými dividendami, na které má držitel ETF na sekundárním trhu nárok. Investiční trust vyplácí akcionáři dividendy čtvrtletně a do té doby je musí držet na bezúročném účtu. Vzniká zde tedy cash drag. Oproti tomu investiční fond si dividendy ponechává a jeho manažeři se s nimi pouštějí do dalších investic, které s sebou nesou další riziko, ale také možnost vyšších zisků.

Typy ETF:

Indexové ETF

Indexové ETF jsou složeny z takových CP, jež nejlépe dokážou kopírovat vývoj vybraného akciového indexu. V únoru 2009 se v USA obchodovalo s 439 indexovými ETF v hodnotě 290 mld. USD. Investoři tak mohou skrze ETF spekulovat na vývoj světových akciových indexů jako Dow Jones Industrial Average (DIA), Nikkei (EWJ), apod.

Dluhopisové ETF

Dělí se dle doby splatnosti a typu, včetně rozdělení na některé země. Samozřejmostí jsou ETF zahrnující celý dluhopisový trh. Největším je Total Bond Market ETF (BND). Podkladovým aktivem mohou být například vládní dluhopisy, korporátní, dluhopisy peněžního trhu, nebo jejich kombinace.

Komoditní ETF

Stále populárnějšími se nyní stávají i komoditní ETF. Jedná se o ETF, jež se snaží participovat na pohybu určité komodity od zemědělských produktů po drahé kovy. Na rozdíl od indexových ETF však nejsou složeny z akcií, ale z futures či jiných kontraktů. Pro představu, ve chvíli kdy kupujete ETF na zlato, nekupujete si ETF složené ze zlatých prutů, ale ETF obsahující aktiva, jež jsou zlatem krytá. Pro investory tak prostřednictvím komoditních ETF, jež se obchodují stejně jednoduše jako akcie, vzniká zajímavá alternativa v komparaci s jinak obtížnějším obchodováním na komoditních trzích jako NYMEX, či COMEX. Např. SPDR Gold Shares (GLD), United States Oil (USO).

Dividendové ETF

Dividendové ETF jsou založeny na investování do akciových titulů se stabilní dividendovou politikou. Díky tomu, že se ETF obchodují jako akcie, je jejich nespornou výhodou likvidita, široká diverzifikace a nízké poplatky. Pro českého investora existuje vždy měnové riziko při investici do amerických i evropských ETF.  Mezi nejoblíbenější dividendové ETF patří iShares Select Dividend – DVY se čtvrtletním vyplácením dividend a Vanguard Dividend Appreciation ETF – VIG, jenž zahrnuje pouze společnosti, které navyšovaly dividendy po dobu nejméně 10 let. Takže společnosti mohou mít mizerný dividendový výnos, pokud absolutní výplata neustále poroste.

Měnové ETF

Stejně jako se indexové ETF snaží kopírovat vybrané akciové indexy, tak se ty měnové pokouší kopírovat vývoj vybraných měn. Existují rovněž ETF, jež nekopírují pouze jednu specifickou měnu, ale rovnou celý koš měn. Nejčastěji jsou tato ETF zkonstruována tak, že obsahují futures na vybranou měnu, nebo přímo hotovostní depozita sledované měny. Např. CurrencyShares Euro Trust (FXE), US Dollar Money Market (LSE).

Sektorové ETF

Sektorové ETF fungují na stejné bázi jako ETF indexové. Nejčastěji se jedná o ETF složená z koše CP nejlépe reprezentujících sledovaný sektor jako např. finanční, biotechnický, energetický, atd. Zároveň jsou zkonstruována ETF i na vybrané regiony popř. konkrétní státy, jež reflektují jejich performanci. Např. SPDR Consumer Staples (XLP), SPDR Basic Industries (XLB).

Pákové ETF

Pákové ETF reflektují vývoj vybraných indexů, či sektorů s mnohem větší citlivostí. Velmi často se u nich setkáváme s označením bullish a bearish, jenž jasně demonstruje, na jaký vývoj daný instrument sází (bullish-růst trhu, bearish-pokles trhu).  V praxi lze tak pořídit ETF, jež kopíruje vývoj vybraného indexu např. S&P 500 s dvojnásobnou, či trojnásobnou pákou. Jedná se tak o velmi sofistikovaná ETF složená nejen z akcií, ale zároveň swapů, či vybraných derivátů, nejčastěji futures. Se zvýšenou volatilitou na trzích roste i popularita těchto ETF. Např. Financial Bull 3× Shares (FAS), Technology Bear 3× Shares (TYP).

Výpočet NAV u klasického ETF:

Čistá hodnota aktiv NAV = cenné papíry + hotovost – závazky/počet podílů v oběhu

Schéma fungování ETF:

Výhody a nevýhody ETF

Investování do ETF přináší řadu výhod:

• ETFs obsahují skupinu akcií, obvykle dle určitého podkladového indexu. Nákupem jednoho ETF může investor držet podíl ve velkém množství společností. ETFs pokrývají různé druhy aktiv, indexů a skupin instrumentů. Investor si tak může vybrat, kterou skupinu preferuje a do které bude investovat. Nákup jednoho ETF je mnohem méně nákladné než nákup všech jednotlivých akcií daného indexu.  Nízké transakční náklady. ETFs oproti aktivně spravovaným fondům mají výrazně nižší poplatky za správu.
• S ETFs je stejně jako s akciemi možno obchodovat na burze v průběhu obchodního dne. Jejich kurzy se mění průběžně (oproti podílovým fondům, které jsou zveřejňovány jednou za den).
• Díky své struktuře, kdy generují jen velmi malé, nebo žádné kapitálové zisky, jsou ETFs velmi daňově efektivní.
• Podílové fondy zveřejňují své složení jen čtvrtletně. U ETFs může investor vidět celé složení těchto instrumentů. A také ve většině případů přesně ví, které společnosti v ETF budou a v jakém poměru.
• Výnosy mohou být u ETF buď reinvestovány (ETF s tezaurovaným výnosem) nebo vypláceny u dividendových ETF přímo akcionářům.

Najdeme, ale i některá negativa:

• ETF jsou obchodovány v USD či v EUR a investicí podstupujeme měnové riziko. Při posilování koruny se naší investici snižuje výnos.
• Vzhledem k poplatkům za obchodování na burze není optimální pravidelné investování v malých částkách.
• Vzdáváme se šance na nadprůměrné zhodnocení.
• Lze s nimi obchodovat na páku, nebo spekulovat na pokles. Což může svést investory k realizaci krátkodobých výnosů, oproti dlouhodobým plánům.

Měření poplatků fondů

K měření nákladovosti fondů se používají např. ukazatele TER a TANK.

•  TANK – (Typická absolutní nákladovost konstrukce) na modelových situacích vypočítává celkovou nákladovost investičních produktů. Jedná se o poměr všech poplatků zaplacených v modelové situaci a budoucí hodnoty ideální investice (investice do stejného produktu bez poplatků). Využívá se zejména u spořících produktů a jeho cílem je zvýšení transparentnosti finančních produktů.
• TER – (Total expense ratio) zobrazuje všechny náklady fondu a je sestaven na základě auditovaných výsledků z předešlého účetního období. Je to poměr celkových provozních nákladů k průměrné hodnotě vlastního fondu a je vyjádřen v procentech. Ukazatel zahrnuje kromě běžných poplatků, jako jsou manažerský poplatek, či poplatek za vstup do fondu, i všechny ostatní náklady fondu vznikající při jeho činnosti. Obvyklá hodnota tohoto ukazatele je 0,2–4 %.

ETN – Exchange Traded Notes

Burzovně obchodované dluhové cenné papíry. Jedná se o nezajištěné strukturované dluhopisy emitované bankami na pevně stanovená období se splatností 1 až 30 let. Stejně jako u dluhopisů i zde existuje termín ukončení a vyrovnání, tzv. maturity date. Nelze tak ETN držet navěky.

Ukončit jejich držbu lze třemi způsoby:

• vypořádáním při splatnosti
• přímým prodejem emitentovi
• prodejem na burze cenných papírů

ETN představují dluhový nástroj, jehož výnosy jsou spojeny s výkonem konkrétního benchmarku. K výhodám ETN patří, že dokonale sledují podkladové aktivum (nedochází k odchylkám). Jelikož jsou ETN dluhové cenné papíry, je s nimi spojena nevýhoda v podobě úvěrového rizika emitující instituce. Protože ETN nejsou na rozdíl od ETF fyzicky podloženy podkladovým aktivem, investorovi hrozí v případě platební neschopnosti emitenta ztráta vloženého kapitálu. Výnos je tvořen výplatou úroků a denní hodnota ceny ETN se počítá z doby odpovídající příslušnému úrokovému výnosu k danému dni. Hlavním faktorem, který ovlivňuje hodnotu ETN je kreditní ocenění emitenta dluhopisu. Hodnota ETN může klesnout, když ratingová společnost ohodnotí emitenta horším ratingem. Když vyprší jejich doba splatnosti, dostane investor částku, která odpovídá nárůstu srovnávacího indexu mínus poplatky. ETN nejsou zajištěné. ETN lze prodat také před dobou splatnosti na kapitálovém trhu např. emitující bance, nebo dalším účastníkům trhu. Emitující banka obvykle popisuje způsob odkupu v prospektu ETN.

Exchange Traded Commodities/Currencies

Burzovně obchodované komodity/měny.  Podkladovým aktivem jsou komodity, měny nebo jejich indexy. Chcete-li investovat do zlata, ropy, kukuřice atd., hledejte tyto burzovní produkty. Nemusíte se tak starat o futures, hlídat expiraci kontraktů a strachovat se o fyzické převzetí kamionu s ropou před vaším domem apod. Manažer fondu to dělá za Vás a nakupuje a prodává jednotlivé kontrakty, tak aby nedošlo k fyzickému doručení. Jednoduše to koupíte a prodáte jako normální akcii. Nedostáváte žádné dividendy, protože ty v komoditách či měnách nejsou.