Investor a daně 5: kompletní daňové přiznání-příklad

Poslední aktualizace: 12. ledna 2023

Tato minisérie článků o daních na sebe postupně navazuje, ve čtení doporučuji postupovat od prvního dílu.

Zadání příkladu

Je začátek roku 2023 a pan Vopršálek (fyzická osoba nepodnikající, trvalý pobyt na Praze 5) se chystá vypracovat si daňové přiznání Daně z příjmu fyzických osob za rok 2022. Pan Vopršálek má k tomu nashromážděné v tištěné či elektronické formě tyto potřebné podklady, dokládající jeho příjmy či naopak daňové úlevy za rok 2022:

• Potvrzení o zdanitelných příjmech od svého zaměstnavatele (jedno zaměstnání)
• vlastní Evidenci nákupů a prodejů cenných papírů připravenou v souladu s článkem 3 této série (pro příjmy z prodejů CP)
• roční Výpis brokera Fio, Roční výkaz brokera Degiro a USD Dividend Report brokera Lynx (pro zahraniční dividendy a stržené daně)
• potvrzení od transfuzní stanice o provedených darech krve (odečet ze základu daně)
• potvrzení od banky o úrocích zaplacených na své hypotéce na byt (odečet ze základu daně)
• potvrzení od pojišťovny o částce zaplacené za soukromé investiční životní pojištění (odečet ze základu daně)

Konkrétní částky z vyjmenovaných dokladů budou až přímo v řešení příkladu, aby to nebylo zbytečně zdvojené. Pan Vopršálek je svobodný, bezdětný, nestuduje, nemá žádný typ důchodu či invalidity (tyto informace ovlivňují slevy na dani). Jak je z jeho dokumentů patrné, měl v roce 2022 hned několik typů příjmů. Přes brokery Fio, Lynx a Degiro obchodoval s cennými papíry, limit 100 tisíc na prodeje přesáhl, tříletý časový test nedodržel. Rovněž mu z akcií, které drží u těchto tří brokerů, přišlo několik českých (ČEZ+KB) a zejména pak zahraničních dividend (těch daleko více). Má však i nějaké daňové úlevy: je dárcem krve, má byt na hypotéku a také investiční životní pojištění. Toto vše mu sníží daňový základ (a tím i daňovou sazbu pod klasických 15 % ze základu daně). Pan Vopršálek chce zpracovat Přiznání co nejjednodušeji (ideálně bez vlastních výpočtů a nutnosti vše tisknout), ale nemá ani elektronický podpis, ani datovou schránku či jinou formu přihlášení do portálu mojedane.cz.

Řešení neboli vypracování celého Přiznání

Výběr možnosti vyplnění a použití příloh

Pan Vopršálek sice nemá elektronický podpis ani datovou schránku či bankovní identitu, aby se přihlásil do daňového portálu mojedane.cz, je ale nakloněn snadnému vyplnění a automatizovaným výpočtům. V souladu s druhým dílem této série tedy využije metodu 4 v tomto díle uvedenou – tj. vyplnění a odeslání přes EPO na portálu mojedane.cz, a to i bez přihlášení, na FÚ pak donese jen podepsaný jediný list papíru s potvrzením odeslání Přiznání.
Abyste mohli dále sledovat postupy vyplňování Přiznání, stáhněte a otevřete si tyto tři PDF soubory:

• Evidence prodejů cenných papírů
• SEZNAM pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění
• Daňové přiznání – úplný opis k tisku (funkce EPO/mojedane.cz zobrazující Přiznání přesně tak, jak by vypadalo vytištěné či ručně vyplněné na klasickém papírovém formuláři)

Brokeři

Pro příklad jsou záměrně použiti brokeři Fio, Lynx a Degiro, protože reprezentují různé způsoby ročních výpisů i konverzí měn. Broker Fio měny sám nekonvertuje (zachovává měnu burzy), takže u něj jsou dividendy ze zahraničí v případě pana Vopršálka v měnách USD i EUR. Navíc roční (případně čtvrtletní) výpisy Fio jsou hromadné, obsahují vše naráz v jednom PDF (nákupy, prodeje, dividendy, pro každou měnu zvlášť). Je tedy třeba dividendy z tabulek „vytěžit“ ručně, buď naráz až při tvorbě Přiznání, nebo během roku průběžně. Broker Degiro oproti tomu ve výchozím nastavení konverze měny (AutoFX) vše v historii obchodů konvertuje do EUR, nicméně bez ohledu na tento fakt v dokumentu Roční výkaz uvádí tabulku přijatých dividend podle zemí (hrubá dividenda, sražená daň, vše pro každou zemi) už kompletně jen v CZK (sám to přepočítá platným Jednotným kurzem). To je velké zjednodušení pro tabulku SEZNAM. No a broker Lynx ve svém Dividend Reportu vše uvádí v nastavené Base currency, kterou je pro pana Vopršálka USD – tedy zde bude přepočet Jednotným kurzem jen z dolaru do koruny.

Tabulka SEZNAM – zahraniční dividendy

Před samotným vyplňováním přiznání přes EPO si však pan Vopršálek nejprve připraví nejspíš nejtěžší část pro samotné Přiznání (sloužící k zamezení dvojího zdanění dividend) – a to tabulku SEZNAM pro poplatníky…, která tedy bude jeho nezbytnou pomůckou pro danění zahraničních dividend a rovněž i přílohou k daňovému přiznání (důležitá bude tato tabulka i v sedmém díle série, kde budeme popisovat alternativní způsob danění zahraničních dividend přes Samostatný základ daně). Jak už víme, české dividendy do Přiznání nepatří, proto i když nějaké české dividendy pan Vopršálek obdržel (od ČEZ+KB), tak se tato dividenda nikde v jeho Přiznání už neobjeví, tedy ani v tabulce SEZNAM, ani nikde jinde (srážková daň z českých dividend povinnost splní už na straně dané společnosti, podobně jako např. u srážkové daně z bankovních úroků na spořícím účtu).

Ještě připomenutí ze 4. dílu: v EPO sice existuje tabulka SEZNAM, ale ta se hodí spíše pro příjmy ze zaměstnání z ciziny, kdy se měna výplaty vždy shoduje s měnou daného státu. To ale u dividend ne vždy platí, u těch je často měna jiná, nebo je měn pro jeden stát dokonce i více, jako i v našem příkladu. Degiro má vše v Ročním výkazu jen v CZK, Lynx jen v nastavené základní měně účtu, ale u jiných brokerů tomu tak není. Třeba u Anglie (Spojeného království) mohou být dle burzy nákupu a titulu dividendy u některých brokerů v USD, EUR i GBP. Proto je vhodnější tabulku SEZNAM detailněji zpracovat takto externě třeba v Excelu a přiložit ji k přiznání nejlépe v PDF. To umožňuje ji mít přehlednější i s vysvětlivkami, jako v našem příkladu.

Sloupce tabulky SEZNAM

Nyní si tedy otevřeme výše odkazovanou přílohu SEZNAM… Její vyplnění proběhlo snadno: z výpisů Fio (dividendy mezi transakcemi, nebo vlastní průběžná evidence), Lynx (Dividend report v USD dle států) a Degiro (přehledová tabulka dividend v Ročním výkazu v CZK) se zjistí vše odděleně pro každý stát. Význam sloupců tabulky je tento:

• všechny hrubé zahraniční příjmy: celková hrubá dividenda v měně výplaty pro daný stát a daného brokera, a to ta v zahraniční zdaněná i nezdaněná (měn může být i více, dle použitých burz a brokerů, viz např. Německo či USA)
• přepočet všech zahraničních příjmů na Kč: přepočet těchto hrubých příjmů do Kč Jednotným kurzem. Součet hodnot v tomto sloupci napříč všemi státy definuje základ daně pro českou daňovou povinnost ze zahraničních dividend.
• zahraniční příjmy zdaněné v zahraničí: z částky „všechny hrubé zahraniční příjmy“ jen ta část, která byla už v zahraničí zdaněna (ne u všech států je zdaněna veškerá dividenda – třeba v Anglii se typicky nedaní nic, v USA jsou pak nedaněné některé složky dividend od firem typu REIT, BDC atd. – k nedaněným částem vysvětleno přímo v PDF příloze u popisu čerpání údajů z výpisů brokerů)
• přepočet zdaněných příjmů na Kč (řádek 321 pro listy přílohy č. 3 Přiznání): přepočet těchto zdaněných příjmů do Kč Jednotným kurzem – jen tuto zdaněnou část lze uplatnit k zápočtu (nedaněné části nikoliv), proto je to v tabulce takto rozděleno
• daň zaplacená v zahraničí: součet v dané zemi reálně zaplacených částek na dani (z výpisů od brokerů, stejně jako všechny hrubé zahraniční příjmy)
• přepočet zahraniční daně na Kč: opět přepočet předchozího sloupce Jednotným kurzem
• z této daně lze uplatnit pro zápočet (řádek 323 pro listy přílohy č. 3 Přiznání): viz čtvrtý díl série. Každý stát má ve Smlouvě o zamezení dvojího zdanění stanovenou maximální hranici zápočtu, kterou tento sloupec zohledňuje. Hodnota tohoto sloupce je tedy menší z těchto dvou čísel: přepočet zdaněných příjmů na Kč krát maximální procentní hranice, přepočet daně do Kč. Je to logické, nelze uplatnit ani víc než kolik je limit ve Smlouvě (první z čísel), ani víc než kolik bylo reálně na dani strženo (druhé číslo). Jde společně s přepočtem zdaněných příjmů na Kč o hlavní vstup do listů Přílohy č. 3 pro uplatnění zápočtu (řádky 321 a 323), viz dále ve vyplňování Přiznání.
• informace k možnosti…: zde je shrnuta informace z příslušné Smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Tedy kolik lze započíst (vliv na předchozí sloupec) a zda vůbec zápočet bude proveden a příslušný list Přílohy 3 vyplněn (ne, pokud je zápočet nulový – viz Spojené království)

Co z tabulky SEZNAM vyplývá

Z tabulky je hezky vidět, jak se málo daňově vyplatí mít dividendy např. z Francie: daň tam stržená byla 30 % (105 Kč z 350 Kč), ale započíst lze jen 10 % z hrubé dividendy, tj. 35 Kč, přestože česká daňová povinnost je 52,50 Kč (15 % z 350 Kč), rozdíl se tedy u nás doplatí. U Německa (daň vychází cca 24,4 % z hrubé zdaněné dividendy) je vidět, že investor použil metody optimalizace popsané ve 4. dílu: normálně by byla daň 26,375 %, ale tím, že pan Vopršálek nejspíš měl v portfoliu i tituly s daní 0 % (např. Deutsche Telekom), se mu průměrná daň v Německu snížila na těch 24,4 % a nepřeplatil tak na českou daňovou povinnost tolik. Ne vše mu metodou prostého zápočtu projde (viz dále), ale optimalizace rozhodně pomohla. Podobně u USA (daň 14,4 % ze zdaněných USA příjmů místo 15 %, zde např. vlivem dividend od Philip Morris). Kanada byla vybrána jako příklad země, kde daň je přesně 15 % (u mnohých brokerů, pokud se nakupuje na US burze), započíst tedy lze z hlediska Smlouvy o zamezení vše. Přesto, jak se později ukáže (a v PDF opisu přiznání k tisku to je vidět hezky), nepůjde pro náš příklad započíst vše ani u Kanady. Může za to vliv nezdanitelných částí základu daně (zde hypotéky, daru krve a pojištění) na reálné snížené daňové procento pana Vopršálka.

S takto hotovou tabulkou už půjde nejen provést zápočet zahraniční daně pro jednotlivé státy, ale rovněž určit celkový český Příjem z kapitálového majetku dle §8. Je to součet sloupce Přepočet všech zahraničních příjmů na Kč (za všechny státy dohromady) zaokrouhlený na celé Kč, tedy 64 530 Kč, viz poslední řádek tabulky.

Evidence prodejů CP

Krátce ještě projdeme přiložený dokument Evidence prodejů CP. Pan Vopršálek si evidenci v souladu s doporučeními ve třetím díle série vedl. Bylo pro něj tedy snadné odmaskovat jen ty prodeje, které proběhly v roce 2022, a z nich následně jen ty, u kterých od nákupu neuplynuly ještě 3 roky. Jen tyto prodeje tedy připojená tabulka obsahuje a jen ty se budou danit. Použité vzorce pro výpočet Příjmů a Výdajů v Kč Jednotným kurzem jsou v přiložené Evidenci dole pod tabulkou. Celkové Příjmy a Výdaje (zaokrouhlené na celé Kč) pak budou třeba při vyplňování spodní části Přílohy 2 v Přiznání (Ostatní příjmy). Z Evidence prodejů je i vidět, jak probíhá párování, pokud je jedním prodejem vyřízeno několik nákupů (více datumů a řádků nákupů sloučených do jednoho prodeje). Ještě doplním, že dané obchody z příkladu pana Vopršálka jsou pouze ilustrační, k obchodům v dané dny za dané ceny nedošlo.

Vlastní vyplňování přiznání přes EPO

Nyní už máme potřebné „investorské“ přílohy (SEZNAM a Evidence prodejů) připravené. Pustíme se tedy přes EPO na mojedane.cz (viz druhý díl) do samotného Přiznání pana Vopršálka. Vy si rovněž můžete otevřít připravený PDF soubor Daňové přiznání – úplný opis k tisku. V něm uvidíte údaje takové, jaké dále budeme vyplňovat i zde v EPO (v PDF opisu k tisku je finální podoba po zohlednění všeho, některé číselné hodnoty formuláře se budou v EPO postupem vyplňování automaticky měnit).
Na stránkách mojedane.cz použijeme odkaz Elektronická podání pro FS-Elektronické formuláře-Daň z příjmů FO-od roku 202x včetně. (tedy nikoliv ten druhý pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti, ten by panu Vopršálkovi nestačil). Průvodce nepoužijeme (hodí se spíše pro jednodušší varianty, než máme my, a neodpovídá pořadím vyplňování tolik klasickému Přiznání). Rovnou tedy můžeme začít s vyplňováním.

Úvodní údaje

Jsme na první straně v Záhlaví. Finanční úřad a Územní pracoviště vybereme dle trvalého pobytu pana Vopršálka (trvale bydlí na Praze 5). Dále vyplníme rodné číslo (pro účely tohoto příkladu je fiktivní, stejně jako další osobní údaje o něm) a další základní údaje o panu Vopršálkovi, jako v jiných úředních formulářích. Tedy jméno, trvalá adresa, email či telefon. Zbytek se pana Vopršálka netýká: adresa místa pobytu k poslednímu dni by se vyplnila, pokud by změnil trvalý pobyt mezi dnem vyplnění Přiznání a koncem zdaňovacího období (31. 12. 2022). Adresa, kde se poplatník zdržoval, se týká cizinců bez českého trvalého pobytu, stejně jako kód státu + výše celosvětových příjmů. Tlačítkem Další stránka (dole) přejdeme na další část.

Dílčí základy daně dle §6

Ve 2. oddílu uvedeme všechny příjmy pana Vopršálka. Pro příjmy od zaměstnavatelů by šlo použít i tlačítko Výpočtová tabulka k §6. To ale má význam pouze, když je zaměstnavatelů více (sčítá údaje). Pan Vopršálek pracoval ale jen u jednoho, proto výpočtovou tabulku není důvod používat, rovnou použijeme údaje z jeho Potvrzení o zdanitelných příjmech. Sloupce v tomto Potvrzení a v EPO se jmenují podobně, navíc v EPO lze pod symbolem i v černém kroužku vyvolat nápovědu. Řádek 31 Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů je součet řádků 2+4 na Potvrzení. Neboli jde o součet hrubých příjmů vyplacených do 31. 1. 2023 a případných doplatků těchto příjmů za předchozí roky. Pan Vopršálek má tento příjem na Potvrzení ve výši 386505 Kč, ten tedy do EPO zapíšeme. Řádek 33 nevyplníme, v zahraničí pan Vopršálek nepracoval. Následný řádek 34 se v EPO vyplní automaticky sám na 386505 Kč. Prakticky jde o roční hrubou mzdu pana Vopršálka.

Další dílčí základy daně

Na stejné stránce se dále automaticky vyplní řádek 36, který nebudeme nijak modifikovat, jde o přenos z předchozí tabulky. Na řádku 37 by pak Vopršálek (s použitím Přílohy 1) vyplnil příjmy z podnikání dle §7. Ty neměl, tedy necháme to zde prázdné (stejně tak do Přílohy 1 nebude uvádět nic). Do řádku 38 vepíšeme celkový příjem z kapitálového majetku, v našem případě ze zahraničních dividend pana Vopršálka. Sem tedy přijde celková zahraniční hrubá dividenda, kterou už máme díky tabulce SEZNAM… k dispozici (poslední součtový řádek tabulky). Vyplníme tedy 64530, právě tolik Kč v hrubém dle tabulky SEZNAM pan Vopršálek obdržel. Řádek 39 zůstane prázdný (příjem z pronájmu pan Vopršálek nemá).

Ostatní příjmy + Příloha 2

Řádek 40 (Ostatní příjmy) odpovídá u pana Vopršálka příjmům z prodeje cenných papírů (jiné ostatní neměl). Zde místo abychom něco přímo napsali, tak klepneme na odkaz Příloha 2. Tím nás EPO přenese na Přílohu 2 (ta je v PDF dokumentu Úplný opis k tisku trochu dále, až za hlavním formulářem). Tato příloha slouží k výpočtům hned pro dva druhy daní: v horní polovině k výpočtu pro příjmy z pronájmu (necháme prázdné), dolní polovina pro Ostatní příjmy nás ale zajímá. V tabulce v 1. sloupci vybereme D-prodej cenných papírů. V dalším sloupci napíšeme např. prodej cenných papírů-viz příloha Evidence prodejů. Do Příjmy a Výdaje uvedeme částky v Kč z tabulky Evidence prodejů CP, kterou máme připravenou. Tedy 175673 do Příjmy a 159510 do Výdaje. Ostatní už EPO spočítá za nás, nic dále na Příloze 2 už není nutné vyplňovat. Můžeme tedy vlevo dole tlačítko Zpět, tím vyplněnou Přílohu 2 opustíme a jsme zpět v hlavním formuláři. Na řádek 40 se nám přenesl příslušný příjem z prodeje CP (kladných 16163 Kč, kdyby příjmy byly nižší jak výdaje, přenese se 0 Kč, nelze uplatit ztrátu z prodejů CP), zbylé řádky na této stránce EPO se už dopočítají samy. Jde zejména o celkový základ daně 467198 Kč na řádku 45, obsahující již příjmy ze zaměstnání i další příjmy. Z tohoto základu se dále bude počítat daň. Daň ze zahraničních dividend (tedy z těch 64530 Kč, o které jsme základ daně zvýšili) budeme snižovat metodou zápočtu až dále.

Nezdanitelné části základu daně

Přejdeme na stránce níže, na 3. oddíl. Zde můžeme panu Vopršálkovi podstatně snížit daňový základ, vypočítaný prozatím na 467198 Kč. Řádek 46 umožňuje odečíst dary na charitu, dary krve atd. Z potvrzení od transfuzní stanice se dočteme, že pan Vopršálek bezúplatně daroval v roce 2022 krev celkem 5x. Podle zákona za každý dar krve lze ze základu daně odečíst 3000 Kč (a daň si tak snížit cca o 450 Kč). Tedy na řádek 46 napíšeme 15000 Kč (5x 3000 Kč). Na řádku 47 lze panu Vopršálkovi odečíst úroky hypotéky, pokud daná hypotéka slouží k zajištění vlastního bydlení (ne např. na byt k pronájmu). Z potvrzení od banky pana Vopršálka zjistíme, že na úrocích v r.2022 zaplatil 21055 Kč, tuto hodnotu tedy zde uvedeme. Do sloupce Počet měsíců uvedeme 12 (hypotéku splácel celý rok 2022, úroky uplatnil za všechny měsíce roku 2022, za část roku by to bylo jen např. v roce, kdy s hypotékou začíná). Řádek 48 zůstane prázdný (žádný odpočet na penzijní produkty). Na řádku 49 bude částka zaplacená na soukromé životní pojištění, a to dle potvrzení od pojišťovny pana Vopršálka (max. 24000 Kč). Z potvrzení vyplývá možnost odečíst 8430 Kč, tuto hodnotu tedy zapíšeme. Další odpočty ze základu nejsou, takže zbytek stránky EPO už doplní samo. Panu Vopršálkovi se základ daně snížil celkem o 44485 Kč (řádek 54) na nových 422713 Kč (řádek 55). Prozatím vyčíslená daň na řádku 57 tedy je 63405 Kč.

Zápočet zahraniční daně

Když se nyní podíváme na dolní část tohoto listu Přiznání, jsme ve 4. oddílu. V něm se již za moment projeví právě zápočet zahraniční daně (na řádku 58), případně daňová ztráta minulých let (netýká se pana Vopršálka). Na řádku 58 je prozatím, než vyplníme Přílohu 3, daň 63405 Kč, přenesená z řádku 57. Takto vysoká by daň (před uplatněním slev, viz dále) byla, když by pan Vopršálek neuplatnil daně z dividend stržené v zahraničí metodou zápočtu. Neboli pokud by u nás danil všechny zahraniční dividendy znova, bez ohledu na zahraniční daně. To ale pan Vopršálek nechce. Už má ostatně připravenou jak tabulku SEZNAM, tak i dokumenty od brokerů, dle kterých ji vyplnil. Nyní ji tedy použije pro snížení české daňové povinnosti.

Příloha 3 – zahraniční příjmy

Ve 4. oddíle u řádku 58 tedy stačí klepnout na tlačítko Příloha 3. Tato příloha slouží právě k uplatnění zahraniční daně metodou prostého zápočtu. Jak víte z předchozího dílu, tak příloha 3 má tolik listů, za kolik států zápočet uplatníme. Dle tabulky SEZNAM (růžově podbarvené buňky) ho uplatníme za Kanadu, Německo, Španělsko, Francii a USA, tedy 5 listů (za Spojené království nikoliv, tam není co započítat). V EPO budeme postupovat pro přehlednost v tomto vyjmenovaném pořadí států (dle řádků tabulky SEZNAM – dle ISO kódů států). V PDF Úplný opis k tisku těchto 5 listů Přílohy 3 najdete až u samotného konce Přiznání. V Příloze 3 v EPO, konkrétně v její dolní části věnované metodě zápočtu (horní část pro metodu vynětí necháme prázdnou) tedy v Kód státu nejprve vybereme Kanadu (ISO kód CA). Na řádku 321 Příjmy ze zdrojů v zahraničí uvedeme zdaněný příjem v Kč z dané země. Vše se v příloze 3 vyplňuje zaokrouhlené na celé Kč, proto údaje z tabulky SEZNAM takto vždy matematicky zaokrouhlíme. Zde tedy napíšeme 3694, do řádku 322 Výdaje nebudeme psát nic (platí pro všechny státy, výplata dividend u použitých brokerů není spojena s žádnými přímými výdaji).

Příloha 3 – v zahraničí stržené daně

Na řádek 323 Daň zaplacená v zahraničí přijde údaj z tabulky SEZNAM ze sloupce z této daně lze uplatnit pro zápočet, čímž je zajištěno, že nebude porušena Smlouva o zamezení dvojího zdanění. Z daně z daného státu (zde Kanada) uvedeme zkrátka jen tu část, co Smlouva povoluje. Zde tedy napíšeme 551. To je vše, zbytek aplikace EPO pro Kanadu spočítá už sama. Řádek 324 nazvaný Koeficient zápočtu (zde 0,79) znamená, že příjmy z Kanady tvoří 0,79 % celkových příjmů pana Vopršálka. Dle definice prostého zápočtu tedy i zápočet může být max. 0,79 % z celkové české daně, ne více. Řádek 325 právě určuje, kolik maximálně by šlo z Kanady při dané hrubé dividendě započítat (zde 500,90), řádek 326 pak to, kolik opravdu bylo uznáno k zápočtu (uvedená zahraniční daň max. do hodnoty limitu, neboli menší hodnota z řádků 323 a 325). Zde se nepovedlo započíst úplně vše, a to hlavně kvůli nezdanitelným částem základu daně (tedy přesně, jak už bylo naznačeno výše u tvorby tabulky SEZNAM).

Další stát zápočtu, důvody limitace uznaného zápočtu

Pro další stát (list) postupujeme obdobně. Stačí v EPO klepnout u Přílohy 3 v části pro zápočet na Přidat list. Nyní tedy kód DE, 2860 Kč příjem, 429 Kč daň. Nyní opět (jako u Kanady) vidíme, že prostým zápočtem neprošla celá částka 429 Kč, ale jen 386,77 Kč. Mnozí by se mohli divit: jak to, že nejde započíst celých 429 Kč, když jde přesně o 15 % z hrubé německé dividendy 2860 Kč, a to díky ohraničení na tuto hladinu Smlouvou s Německem? Odpověď je jasná: díky odpočtům na dary krve, na hypotéku, na pojištění atd. už nemá pan Vopršálek daň 15 % z daňového základu, ale méně. Koeficient zápočtu (řádek 324) se počítá ze základu daně PŘED uplatněním těchto odečitatelných položek (z řádku 42). Ale daň určená daným Koeficientem zápočtu (výsledek na řádku 325) je už počítaná z daně PO uplatnění vlivu těchto odpočtů (z řádku 57). V praxi to u pana Vopršálka znamená toto: jeho základ daně (před odpočty nezdanitelných částí) je 467198 Kč. Ale daň po vlivu odpočtů je 63405 Kč, tedy ne 15 %, ale už jen 13,57 % ze základu. A stejně jako tedy díky hypotéce, darům atd. se panu Vopršálkovi snížila daň na 13,57 % z normálních 15 %, tak i maximální zápočet daně z dividend každého státu je (vzhledem k popsanému způsobu jeho výpočtu) už taky jen max. 13,57 %. Případně o trochu jinak (plus mínus pár setin) vlivem toho, že Koeficient zápočtu se zaokrouhluje na max. 2 desetinná místa. To je důvod, proč plných 15 % u Německa, Kanady ani třeba USA nelze započíst, formulář pustí jen těch cca 13,57 %. Proto se vyplatí např. u USA ta optimalizace dividendami PM s daní hluboce pod 15 % či podobnými daňovými „fígly“.

A zbylé tři státy…

Ještě vyplníme v EPO tři listy Přílohy 3, a to pro Španělsko (ES), Francii (FR) a USA (US). Postup je stejný jako u Kanady a Německa dle tabulky SEZNAM a jejích růžově podbarvených sloupců (příjmy a zápočet zahraniční daně), zbytek na listech EPO vyplní samo. Po vyplnění všech 5 listů se dozvíme na řádcích 328 a 329 prvního listu Přílohy 3, že k zápočtu bylo uznáno 6603,76 Kč, neuznáno pak jen 426,24 Kč (což je částka, která přesáhla limit nižší české daně kvůli uplatnění nezdanitelných částí základů daně a mírně i vlivem zaokrouhlování výpočtů přes Koeficient zápočtu).

Efekt zápočtu zahraniční daně

Listy Přílohy 3 opustíme tlačítkem Zpět. Nyní na řádku 58 už vidíme částku 56801,24 Kč místo původních 63405 Kč. Rozdíl těchto částek (tedy snížení daňové povinnosti) odpovídá právě částce, která byla uznaná k zápočtu Přílohou 3 na řádku 328 (6603,76 Kč). Nová daňová povinnost dle řádku 60 tedy je 56802 Kč (zaokrouhlení řádku 58 na celé Kč nahoru). Přejdeme na další stránku EPO.

Slevy na dani

Na další stránce v 5. oddílu lze uplatnit přímé slevy na dani. Jak bylo řečeno, pan Vopršálek je svobodný bezdětný, ani nestuduje, nemá invalidní důchod atd., může proto uplatnit jen základní slevu na dani na poplatníka, kterou může uplatnit každý. EPO tuto slevu automaticky na řádku 64 vyplní, což je výhodné, protože se občas (cca každý druhý rok) zvyšuje. Za rok 2022 jde o slevu 30840 Kč ročně (neboli 2570 Kč měsíčně). Pan Vopršálek, tím že pracuje a má v práci podepsané Prohlášení poplatníka k dani, tak mu jeho mzdová účetní právě 2570 Kč měsíční slevu na dani už odečítá. Teď v Přiznání se tedy tato hodnota neprojeví (až na zaokrouhlování) ani přeplatkem, ani nedoplatkem (o ni už jsou sníženy daňové zálohy na Potvrzení o zdanitelných příjmech, viz dále). Na řádku 71 a 74 se v EPO automaticky vypočítala daň po uplatnění této slevy. Nová daňová povinnost pana Vopršálka tak klesla díky této slevě na 25962 Kč. Nic dalšího na této stránce už vyplňovat nebude (daňové bonusy vznikají jen u těch, co mají děti a daňové slevy na děti jsou vyšší než daňová povinnost).

Dodatečné přiznání

EPO 6. oddíl je věnován jen těm, co by podávali daňové přiznání dodatečné, které by (na rozdíl od opravného až po termínu pro podání) modifikovalo částku původního (např. když by si pan Vopršálek po termínu na odevzdání podání ještě uvědomil, že tam něco zapomněl). Zde by se pak vyčíslil rozdíl původní a nové daně a v přiznání dodatečném by se řešil jen případný nedoplatek či přeplatek z tohoto rozdílu. To není náš případ, tuto část tedy přeskočíme na další oddíl.

Placení daně

EPO 7. oddíl je závěrečnou daňovou bilancí. Na řádek 84 pan Vopršálek napíše, kolik zaplatil za zdaňovací období 2022 na zálohové dani u svého zaměstnavatele. To se snadno dozví z již použitého Potvrzení o zdanitelných příjmech z řádku Záloha na daň z příjmu celkem. Tato částka z potvrzení pana Vopršálka činí 27140 Kč, tu tedy na řádek 84 uvede. To je vše, EPO nám nyní na řádku 91 spočítá celkový výsledek daňového přiznání. Kladná částka znamená, že by pan Vopršálek musel na FÚ daň doplatit (převodem či na pokladně), záporná pak, že má přeplatek. To je i náš případ, výsledek je -1178 Kč. Tedy o těchto 1178 Kč může pan Vopršálek FÚ požádat, aby mu byly vyplaceny (a to přímo ve formuláři Přiznání, viz dále). Je to zejména díky hypotéce a darům, jejich efekt převážil v našem příkladu i doplatek na daních za některé (zejména britské) zahraniční dividendy.

Přílohy DaP

Po přechodu na další stránku přejdeme do hlavní nabídky vkládání příloh. Zde (a rovněž ve spodní části stránky – Jiné přílohy) je třeba připojit povinné, případně i dobrovolné přílohy. Pozor na datový limit 10 MB na všechny přílohy, viz druhá část série. Lze si pomoci nižší úrovní dpi při skenování (černobíle 300 dpi často na čitelnost stačí). Do tohoto limitu se nepočítají Přílohy 2 a 3 Přiznání (prodeje CP a Zápočty zahraniční daně), které už jsme vyplnili přímo v EPO. Ty už jsou komplet vyplněné a přiložené (jako další listy základního formuláře), to je vidět na dalších stranách. Řadu povinných příloh je možné vložit přímo v části Přílohy DAP – přes tento přehled je třeba (odkazem Vyberte) u pana Vopršálka vložit tyto povinné přílohy: Potvrzení o zdanitelných příjmech (zaměstnavatel), Doklad o poskytnutém daru (transfuzní stanice), Potvrzení o úvěru na bytové potřeby a úrocích (banka, kde má pan Vopršálek hypotéku), Potvrzení o zaplacených příspěvcích na soukromé životní pojištění (pojišťovna) a Seznam pro poplatníky… U všech stačí klepnout na „Vyberte“ resp „Upravit“ a přiložit je tam. U Seznam pro poplatníky… platí, že ten v EPO formuláři vestavěný Seznam je omezený, jak už bylo psáno dříve. Zde tedy je dobré klepnout na Upravit a na prvním řádku do sloupce Identifikační údaje napsat např. „Všechny částky v Kč. Detaily s vysvětlením v Excel příloze SEZNAM…“ a pak už pro jednotlivé státy jen klíčové údaje zápočtu z vašeho vlastního SEZNAMu (aby šel ten přednastavený formulář Seznam odeslat a nehlásil chyby). Tak je to i v přiloženém příkladu (v PDF Úplný opis k tisku na poslední straně).

Další přílohy

Kromě příloh vložených na stránce Přílohy DAP je tedy potřeba ještě na ve spodní části stránky v sekci Jiné přílohy připojit ten vlastní dokument SEZNAM (komplet tabulka jako zde, která umožní vyplnit víc údajů než ta přímo v EPO, odeslaná ve formátu Excel nebo lépe kvůli stabilitě výstupu v PDF). Dále je třeba na této stránce přiložit příslušné (v tabulce SEZNAM ve vysvětlivkách zmíněné) výpisy od všech tří brokerů (k doložení daně stržené v zahraničí). Tedy u Fio půjde o ten kompletní výpis, u Degiro a Lynx Roční výkaz resp. Dividend report, kde jsou dividendy a daně hezky v tabulce po státech, vše ideálně v PDF. Vhodné (ale bez výzvy ze strany FÚ nikoliv povinné) je též přiložit dokument Evidence prodejů CP (zvlášť, pokud byl zmíněn ve slovním popisu příjmu u Přílohy 2 – pokud nechcete evidenci prodejů přikládat, v popisu v Příloze 2 ji logicky ani nezmiňujte).

V dolní části stránky s přílohami je v EPO ještě tabulka Údaje o podepisující osobě, která se vyplňuje pouze tehdy, pokud by za vás Přiznání vyplňoval např. daňový poradce či jiná osoba/firma, jinak zůstává prázdná. Přejdeme na Další stránku.

Žádost o vrácení přeplatku

Jak jsme už zjistili ve výpočtu daně, panu Vopršálkovi vznikl přeplatek 1178 Kč, o který může nyní na této stránce rovnou FÚ požádat. Stačí klepnout na tlačítko Vyplnit žádost, částka přeplatku tímto bude automaticky předvyplněná, stejně jako adresa a forma výplaty složenkou. Tato forma výplaty lze nicméně snadno přepnout a zvolit vyplacení přeplatku na účet (a to i zahraniční), pak už není adresa třeba (v případě českého účtu), naopak je nutné vyplnit banku (tím se předvyplní kód banky) a číslo účtu.

Kontrola, odeslání

Další dvě stránky v EPO (daňové zálohy a údaje z účetnictví) se pana Vopršálka netýkají, přes Další stránka se tak postupně dostane až na samotný konec (na část Možnosti pro ukončení). Nyní je možné (a vhodné) si celé Přiznání (základní stránky, ale i vyplněné Přílohy 2 a 3) znovu pro jistotu projít přehledně po stranách (s pomocí levého menu). Rovněž lze Přiznání v této části buď zkontrolovat na chyby (Protokol chyb), nebo uložit přes menu Další volby (vpravo nahoře) jak pro další zpracování v EPO, tak jako PDF ve vzhledu klasického přiznání (Uložení pracovního souboru, resp. Úplný opis k tisku). Pan Vopršálek si zvolil odeslání na FÚ a ruční podpis – tedy po kontrole, že vše je OK a přílohy jsou přiloženy, stačí použít v Možnostech pro ukončení dolní tlačítko Odeslat podání (je aktivní jen když není v Přiznání chyba bránící odeslání, viz Protokol chyb). Pak stačí zvolit možnost odeslání bez podpisu, když se pak Vopršálek do systému (mojedane.cz DIS+) nemá dle zadání jak přihlásit. Tímto odesláním bude (v případě úspěšného dokončení operace) panu Vopršálkovi vygenerováno PDF na 1-2 strany se shrnutím údajů Přiznání, to jen vytiskne a podepíše. Poté tento podepsaný papír buď osobně donese, nebo poštou zašle na příslušný FÚ Prahy 5. Tím má povinnosti splněny (Přiznání i přílohy datové, podpis ručně). Lhůta pro konec podání je vždy zkraje dubna (u kompletně elektronicky podaných Přiznání o měsíc později), výplata přeplatků pak probíhá typicky do měsíce od tohoto data (tj. během dubna či zkraje května pro ty, co podají do konce března).

A příště bude…

V příštím dílu se krátce v přehledu podíváme na různé možnosti daňových úlev investorů, které se mohou mnohým hodit. Řada z nich (hypotéka, životní pojištění, dary krve) byly použity i v tomto příkladu. Úlevy zahrnují různé životní záležitosti. Např. investice do vlastního bydlení (úvěry na bydlení), zajišťovací investice skrze pojišťovací či penzijní produkty (mnohé z nich dnes už fungují rovněž jako investice do akcií, a to skrze podílové fondy), ale i investice do někoho jiného (dary na charitu, darování krve). Mnozí třeba něco darují, nebo dané produkty už mají z minulosti, ale plně daňově je nevyužívají. Proto je vhodné si i o nich říci, že minimálně daňově nepatří na smetiště dějin.

<— čtvrtý díl  |  šestý díl —>