Investor a daně 7: Samostatný základ daně

Poslední aktualizace: 17.března 2024 (drobná změna Přílohy 4 od zdaňovacího období 2023, možnost stažení SEZNAMu v Excel formátu)

Tato minisérie článků o daních na sebe postupně navazuje, ve čtení doporučuji postupovat od prvního dílu.

Samostatný základ daně

Od daňového roku 2021 (tedy poprvé v Přiznání podávaném zkraje roku 2022) byl obnoven instrument Samostatného základu daně (dále jen SZD) uplatnitelný na vybrané (výhradně však zahraniční) příjmy, který existoval již v minulosti. Přes SZD lze danit ty zahraniční příjmy, které by v případě jejich české obdoby byly typicky daněny srážkovou daní 15 % u zdroje (nemohly by tedy v jejich české alternativě spadnout do vyšší sazby 23 %), a to:

• Příjmy z kapitálového majetku dle §8 (typicky úroky zahraničních dluhopisů, zahraniční dividendy apod.)
• Některé z ostatních příjmů dle §10 (zejména výhry z loterií, tombol, soutěží, vypořádání podílu v obchodní korporaci apod.)

Nás bude zajímat tato možnost logicky hlavně u zahraničních dividend, protože přes SZD lze v řadě případů na dani nějakou tu korunu ušetřit, navíc i celkově Přiznání zkrátit.

Důvod zavedení SZD na vybrané zahraniční příjmy je prostý: obnovení progresivní daně od téhož roku 2021 (daňová pásma 15 a 23 %) způsobuje, že pro výše uvedené typy příjmů by bylo zahraničí znevýhodněno oproti pevné srážkové dani v ČR (české vs. zahraniční dividendy, výhry v loteriích atd.). V ČR je srážková daň vždy 15 % a už se pak takový příjem dále do Přiznání neuvádí, ze zahraničí se ale do Přiznání vše uvádí a pak by tedy šlo o nespravedlivou diskriminaci, pokud by takový příjem stejného typu spadl (kvůli celkově vysokým příjmům) do daňového pásma 23 %. V SZD je daň jednotných 15 % stejně jako u srážkové daně (progrese na 23 % tedy nehrozí).

Využití SZD na zahraniční dividendy není povinné, jde o alternativní metodu danění k té starší přes (primární) základ daně – dále budu uvádět jako Základ daně (zkráceně ZD), jak to definuje i Zákon o daních z příjmů (např. v §16 jsou definovány daňové sazby pro Základ daně a v §16a pak jednotná sazba pro Samostatný základ daně).

Danění zahraničních dividend přes ZD se podrobně věnoval už čtvrtý + pátý díl této série (teorie + příklad vyplnění), zde se tedy zaměříme na variantu přes SZD.

Rozdíly v Přiznání při danění zahraničních dividend přes SZD

Zahraniční dividendy se neuvedou v hlavním formuláři Přiznání v části výpočtu Základu daně dle §6 až 10, ani se zde neuplatní zápočet (tj. žádné hrubé zahraniční dividendy se neuvedou na řádku 38, ani se nevyplní žádné listy Přílohy 3). Místo toho se (nejlépe v EPO, kliknutím na příslušné tlačítko přímo u řádku č. 74a) vyplní Příloha 4, v  níž je kompletní výpočet daně ze SZD i se zápočtem zahraniční daně, a to naráz pro všechny země. Tím se daň ze SZD automaticky vyplní v Přiznání na řádku 74a a o ni se řádek 75 zvýší (Daň celkem = původní daň ze ZD + daň ze SZD).

Příloha 4 v jediné tabulce kalkuluje hrubé dividendy i komplet zápočty ze všech zemí naráz – je tedy třeba mít precizně zpracovanou tabulku SEZNAM (dividendy dle států a zejména pak limitace zahraničních daní dle mezinárodních Smluv o zamezení dvojího zdanění tak, jak je uvedeno ve zmíněných dílech 4 a 5), aby nedošlo ke krácení české daně v rozporu s těmito Smlouvami.

Zahraniční dividendy řešené přes SZD místo v ZD: výhody a nevýhody

• výhoda: v SZD nehrozí uplatnění daňové progrese (pásmo daně 23 %), daň je v něm vždy 15%
• výhoda: v SZD nehrozí při využití Nezdanitelných částí základu daně snižující Základ daně (hypotéka, dary…) „osekání“ daně uznané k zápočtu pod horní hranici 15 % u některých zemí
• nevýhoda: na SZD nejsou, tím že je vypočítán bokem až ke konci Přiznání, aplikovány ani Nezdanitelné části základu daně (viz šestý díl série), ani slevy na dani (poplatník, děti, student…) – ty jsou jen v ZD

Ve výsledku se tedy SZD většinou vyplatí použít pro danění zahraničních dividend, existují ale i situace, kdy je výhodnější je „postaru“ danit v Základu daně. SZD se v souladu s posledním bodem nevyplatí zejména těm, jejichž příjmy (ostatní mimo ty ze zahraničních dividend) jsou malé a ani nepokryjí Slevy na dani a Nezdanitelné části základu daně, na které má poplatník nárok. Pak by totiž uvedení zahraničních dividend do ZD mohlo slevy dočerpat, ale přes SZD nikoliv. Tento případ ale nebude moc častý, to spíše jen u studentů (zahraniční investice a malé příjmy) či naopak už rentiérů, kteří už také mimo zahraniční dividendy nemají jiné příjmy moc vysoké.

Jak si tedy ověřit, zda je výhodnější zahraniční dividendy danit „postaru“ přes ZD (viz čtvrtý a pátý díl) či nově přes SZD Přílohou 4? Existují 2 možnosti ověření:

1. Udělat si Přiznání s dividendami postaru (hrubé dividendy na řádku 38 + listy Přílohy 3 pro jednotlivé státy) i nově (jen Příloha 4 s výsledkem přeneseným na řádek 74a) a porovnat výslednou daň – snazší na pochopení
2. Udělat Přiznání celé, ale zatím jen pro jiné než dividendové příjmy, tj. zcela bez uvedení zahraničních dividend. Pokud „Daň po uplatnění slevy“ na ř. 74 vyjde kladná, pak se nová metoda přes SZD buď vyplatí, nebo bude v nejhorším případě rovnocenná. Pokud vyjde takto bez vlivu zahraničních dividend nulová, pak se to vyplatí téměř jistě „postaru“ přes Přílohu 3.

Proč tomu tak je?

Kladná daň na ř. 74 bez zahrnutí zahraničních dividend (=daň ze ZD po uplatnění všech typů slev) znamená, že Nezdanitelné části základu daně plus Slevy na dani byly celé uplatněny (plně „spotřebovány“ jinými než dividendovými příjmy) a přesto daň nevynulovaly – tedy na zahraniční dividendy v celkovém základu daně (postaru) už se žádná sleva/nezdanitelná část nemá jak uplatnit a výše uvedená jediná nevýhoda SZD (že se daň počítá už mimo tyto slevy) tímto odpadá.

Nulová daň na ř. 74 pak svědčí o opaku – daň bez uvedení zahraničních dividend byla zcela vynulována (buď má takový poplatník malé příjmy mimo dividendy, nebo velké daňové slevy a nezdanitelné části, případně kombinace obojího) – tedy i na zahraniční dividendy nejspíš ještě část nevyužitých slev půjde uplatnit a uvedená nevýhoda SZD by se zde projevila.

Detailnější ilustrační příklady (ne)výhodnosti použití ZD či SZD na danění zahraničních dividend jsou pro zájemce třeba na tomto webu. Nicméně pokud vám to rozhodnutí použít x nepoužít na zahraniční dividendy SZD přijde složité, pak je nejjednodušší vyzkoušet obě varianty (v EPO je to celkem rychlé) a porovnat je. Většina zaměstnanců se zahraničními dividendami ale na SZD vydělá.

Příklad na SZD

Nejlépe rozdíl postaru přes ZD a nově přes SZD osvětlí příklad vyplnění příslušných částí Přiznání. Důležité je správné zpracování tabulky SEZNAM, z ní se vychází pro obě existující varianty danění.

Přes Základ daně jsme kompletní příklad dělali už v pátém díle, z něj tedy vyjdeme i zde (ukážeme si odlišnosti obou způsobů). Nejprve si stáhněte a otevřete:

• z pátého dílu tabulku SEZNAM pro poplatníky pro variantu danění v ZD (tj. skrz listy Přílohy 3, pro porovnání s novou variantou)
• tabulku SEZNAM pro poplatníky pro variantu danění v SZD v PDF – důležité v ní pro vás budou (oproti variantě přes ZD) hlavně ty zelené součtové buňky
• Daňové přiznání – úplný opis k tisku (varianta SZD), zde vás bude zajímat zejména Příloha 4 u konce Přiznání, vše ostatní už z pátého dílu znáte
• tabulku SEZNAM (varianta SZD viz výše) v Excel formátu (z ní můžete vyjít pro tvorbu přílohy SEZNAM pro vaše vlastní Přiznání)

SEZNAM pro variantu danění přes SZD (oproti variantě přes ZD) pouze navíc sčítá údaje ze sloupců pro všechny hrubé zahraniční dividendy, pro zdaněné zahraniční příjmy, na které lze uplatnit zápočet, no a nakonec sloupec pro daň, kterou lze uplatnit pro zápočet (tyto součty se využijí v Příloze 4). V PDF opisu Přiznání je vidět, jak vyplněná Příloha 4 vypadá – je to oproti variantě přes listy Přílohy 3 tedy vše napříč státy dohromady, proto musejí být pro ně ta omezení (zdaněné a nezdaněné příjmy, hranice zápočtu), stanoveny přesně v tabulce SEZNAM, jen tak je zaručen správný výsledek (bez nadměrného zápočtu ze zemí, kde je strženo více než u nás).

Odlišnosti vyplnění Přiznání pana Vopršálka, oproti postupu přes ZD v pátém díle, jsou tedy tyto:

• na řádku 38 (Příjmy z kapitálového majetku) neuvede pan Vopršálek nic, čímž kapitálové příjmy (zahraniční dividendy) v Základu daně vynechá a budou až dále v SZD
• rovněž ze stejného důvodu nebude vůbec vyplňovat listy Přílohy 3
• daň na řádku 74, vlivem tohoto vynechání, bude prozatím nižší (22875 Kč), protože je zatím řešena jen ze Základu daně a zcela bez zahraničních dividend
• u řádku 74a v EPO pan Vopršálek klepne na tlačítko Příloha 4 (která mu komplet vyřeší zahraniční dividendy, tj. to, co v předchozí verzi dělal skrz řádek 38 + listy Přílohy 3). Na listu Přílohy 4 vyplní jen její vybrané řádky (označené čísly 401-414), a to takto:
• na řádek 401a (a totéž na řádek 406) uvede celkovou hrubou zahraniční dividendu, tedy totéž, co by uváděl v postupu přes ZD na řádku 38 (v přiložené tabulce SEZNAM jde o první zelený součtový údaj 64530 Kč)
• na řádek 409 hodnotu z řádku 406 zaokrouhlí na celá sta Kč dolů (uvede tedy 64500 Kč), tím se automaticky vyplní daňová povinnost na řádku 410 (9675 Kč)
• na řádek 411 uvede úhrn příjmů, na které lze uplatnit zápočet, tedy ty zdaněné příjmy napříč státy – jde o druhý zelený údaj tabulky SEZNAM, tj. 48738 Kč
• no a konečně na řádek 412 uvede daň zaplacenou v zahraničí, kterou lze použít pro zápočet, tedy tu pro každý stát omezenou dle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění a napříč státy sečtenou = třetí zelený údaj z tabulky SEZNAM, tj. 7030 Kč
• EPO dopočítá řádek 413 (k zápočtu uzná vše z řádku 412, protože limitaci nejvýše na max. 15 % jsme už poctivě udělali v tabulce SEZNAM sami při uplatňování Smluv tak, aby to bylo dodrženo pro každý stát)
• no a na řádku 414 je celkový automaticky vypočítaný výsledek daně ze SZD – neboli kolik je třeba ze zahraničních dividend po uplatnění zápočtu na dani u nás doplatit. U pana Vopršálka to tedy je 2645 Kč – z valné většiny jde o doplatek za nezdaněné dividendy z Británie (15 % z 13515 Kč, tj. cca 2027 Kč), zbytek je pak vlivem nezdaněných částí US dividend (dodanění za v US nezdaněnou část) a stropem 10 % na zápočet u FR dividend (doplatek 5 % u nás)
• Příloha 4 je tedy hotová, tlačítkem Zpět se vrátíme do hlavního formuláře, na kterém se výsledná daň ze SZD (2645 Kč) přenese na řádek 74a, aby se následně mohla přičíst k dani ze ZD uvedené na řádku 74 (k těm 22875 Kč) – na řádku 75 se automaticky spočítá tento součet, tedy celková daň ze ZD + SZD, která vyšla 25520 Kč
• zbytek je již stejný jako v pátém díle: na řádek 84 se uvedou zálohy odvedené dle potvrzení od zaměstnavatele (27140 Kč), na řádku 91 pak máme celkový výsledek Přiznání -1620 Kč, tedy přeplatek 1620 Kč

Když se vrátíme k pátému dílu, kde vyšel přeplatek jen 1178 Kč, je vidět, že postupem danění zahraničních dividend přes SZD pan Vopršálek ušetřil 442 Kč. Z velké části se u něj totiž projevila druhá výhoda danění přes SZD, popsaná zkraje tohoto článku – tedy že přes SZD nedochází k „osekání“ zápočtu zahraniční daně pod 15 % kvůli nezdanitelným částem základu daně (u pana Vopršálka dary, hypotéka a životní pojištění), které, jak si můžete v pátém díle oživit, mu nedovolilo započíst cca 426 Kč (řádek 329 Přílohy 3), tedy přibližně přesně rozdíl v přeplatku. Zbylé Kč rozdílu obou variant jsou dány zaokrouhlováním v Přiznání, kdy např. v ZD i SZD se před výpočtem daně zaokrouhluje základ na celá sta Kč dolů a Koeficient zápočtu pro listy Přílohy 3 v metodě přes ZD je zaokrouhlen na 2 desetinná místa u každého ze států.

Závěrem k využití SZD

Uvedená teorie k Samostatnému základu daně aplikovaná na příklad, který jsme již v pátém díle řešili bez tohoto instrumentu, nám ukázala výhodnost využití SZD na zahraniční dividendy pro většinu situací v Přiznáních. Postup sestavení Přiznání s využitím SZD je navíc výrazně jednodušší a výsledek je i kratší, protože součtové operace napříč státy probíhají už v tabulce SEZNAM, nikoliv až v listech Přílohy 3 jako u postupu bez SZD. Tedy kdo má např. dividendy (s nějakou v zahraničí sraženou daní) z 5 různých zemí, tak místo 5 listů Přílohy 3 stačí jediný list Přílohy 4, přičemž tabulka SEZNAM je téměř stejná (jen o jediný součtový řádek delší). Doporučuji tedy většině investorů tuto od r. 2021 obnovenou možnost využívat, protože situací, kdy by se nevyplatila, je naprosté minimum.

Pro zdaňovací období 2023 se Příloha 4 mírně změnila (řádek 401 se rozdělil na 401 a 401a, pro nás s kapitálovými příjmy ze zahraničí je teď důležitější ten 401a), proto byla provedena aktualizace (nová Příloha 4 je vidět v dokumentu Úplného opisu Přiznání, viz výše).

Zvonec a konec

Vše jednou končí, tedy i série Investor a daně končí tímto sedmým dílem (není nicméně vyloučeno, že nějaký díl ještě bude v budoucnu). Celou sérii jsem zkraje roku 2023 aktualizoval, takže by měla plně odpovídat tomuto datu, a o její aktualizaci se budu snažit i v letech budoucích (série je s námi už déle, díly 1-6 vznikaly již na přelomu let 2017 a 2018). Snad vám série potřebné věci k danění osvětlila a díky ní i elektronickým pomocníkům (sestavení Přiznání na mojedane.cz) pro vás DANĚ již nebude až tak strašidelné slovo 😛 .

<— šestý díl