Investiční operace je taková operace, která po důkladné analýze, slibuje bezpečnost vkladu a přiměřený výnos. Operace, které nesplňují tyto podmínky, jsou spekulace. Investor posuzuje každou investici přinejmenším z hlediska tří základních faktorů (tzv. magický trojúhelník investování): výnos, riziko a likvidita. Investor se vždy pohybuje uvnitř tohoto trojúhelníku a nikdy nemůže dospět k ideální investici, která by současně maximalizovala výnos, byla by zcela bezpečná a bylo by možné ji okamžitě proměnit v hotovost. Podle toho, který z těchto faktorů upřednostňují, se investiční strategie dále dělí do skupin.

Investiční strategie je investorův plán alokace finančních prostředků do různých investičních instrumentů, založený na investičním horizontu, finančních cílech, toleranci k riziku, daňovém zatížení a dalších faktorech. Zjednodušeně řečeno jde o způsob, jakým investor zhodnocuje svůj majetek. Usiluje přitom o maximalizaci výnosů a minimalizaci rizika, zvažuje i likviditu.

Druhy investičních strategií:

• Růstová

  – cílem je především růst hodnoty investice. Pravidelné roční výnosy jsou obětovány ve prospěch očekávaného vyššího výnosu v budoucnosti (využívá zejména akcií s vysokým potenciálem růstu hodnoty, doplněných o obligace a z důvodu likvidity o nástroje peněžního trhu).

• Hodnotová strategie

  – cílem této strategie je nákup podhodnocených akcií. Investor nakupuje akcie, jejichž vnitřní hodnota je větší, než současná tržní cena na burze. Výběr provádí na základě fundamentální analýzy a tzv. hodnotového screeningu, který se zaměřuje především na tato kritéria: PE<15, PB<1,5 (případně jejich součin je<22,5), PEG ratio<1, vysoké dividendy, nízký dluh DE<0,6, běžná likvidita CR>2, stabilita zisků a jejich růst.

• Časování trhu

  – u této strategie se investor snaží předpovídat, kam se trh v nejbližší budoucnosti bude pohybovat. Podle toho pak celý trh, např. prostřednictvím indexu, nakupuje nebo prodává. Úspěch celé strategie je založen na schopnosti předvídat krátkodobé pohyby trhu.

• Arbitráž

  – Arbitráž je způsob jak využít výhody odlišných cen na různých trzích. V zásadě to mohou být místně oddělené trhy (pak se jedná o místní arbitráž), anebo časově oddělené trhy – spotový a termínový (pak se jedná o časovou arbitráž). Tím že identické zboží kupujeme na jednom trhu a prodáváme na jiném trhu za různé ceny, dosahujeme bezrizikového zisku. Působením arbitrů se však nakonec ceny srovnávají. Aby nebylo možno provádět arbitráž, může být rozdíl mezi cenami na jednotlivých trzích rovný maximálně transakčním nákladům převedení zboží mezi těmito trhy.

• Trading

  – Aktivní obchodování – Trading je investiční strategií s cílem opakovaně realizovat malé kurzové zisky podle krátkodobých signálů technické analýzy. Zisky i ztráty se zamykají již při malých cenových změnách, obvyklé je použití pákového efektu (vzniká tehdy, když je při uzavření obchodu potřeba složit pouze určitý zlomek z hodnoty obchodu – pak relativně malá procentní změna kurzu vyvolá mnohonásobně vyšší procentní změnu výnosnosti kapitálu vloženého do obchodu při jeho uzavření.) Podstupované riziko je při této strategii velmi vysoké, očekávaný výnos se pohybuje od desítek do stovek procent. Investičními nástroji jsou kvalitní akcie s úvěrem na nákup nebo do krátkého prodeje, futures kontrakty a burzovní opce.