Jak a proč investovat do dividendových akcií
I když to tu na IG webu meleme stále dokola, tak se stále najdou tací, kteří nevěří, nechtějí věřit, že dividendy jim dokáží generovat stálý a pravidelný příjem. Na druhou stranu si, ale musíme přiznat, že je to vlastně dobře … aspoň zůstane víc pro nás …
Když jsem něco onehdá hledat na Youtubu (čti: jutjubu, NE juŤubu! angličtina fakt Ť nemá, ač si to na TV Nova stále myslí), tak jsem nějakým omylem narazil na film 1929 Velký krach. Velmi zajímavé, rozhodně doporučuji shlédnout. Co mě, ale z celého filmu zaujalo nejvíce bylo, že v době těsně před krachem se o akciích bavili úplně všichni. Každý, jako fakt každý, člověk na ulici o akciích věděl a na růstu ceny více, či méně „vydělal“ … tedy spíš více.
Lidi si brali úvěry, zastavovaly domy/byty/auta, jen aby mohli koupit víc a víc, těch super rostoucích akcií. Problém ovšem je, jak praví staré přísloví: „Nic neroste do nebes!“ A tak se i stalo.
Proto bychom se dnes měli zeptat sami sebe:
- kolik lidí z Vašeho okolí o akciích ví něco víc, než jen to, že je vlastní zloději a milionáři/miliardáři?
- slyšeli jste cestou v MHD, že by se o akciích někdo bavil?
Dovolím si tvrdit, že nikoliv, zatím. To značí, že z pohledu sociálně-psychologického ještě nejsme na vrcholu. Problém ovšem je, že dnes jsme v naprosto jiné situaci než v roce 1929 = po a před světovou válkou. Tím hlavním rozdílem je „blití“ (qantitativní uvolňování = QE) ničím nekrytých měn všemi centrálními bankami je hlavní rozdíl mezi tenkrát a dnes. I když většina centrálních bank se již snaží QE omezovat/omezit, tak především útoky prezidenta Trumpa na FED značí, že QE tu s námi ještě nějaký čas bude.
Když se nad QE zamyslíte hlouběji, tak kam myslíte, že všechny ty nové peníze asi tak šly? Prvotními = hlavními nákupčími jsou především banky a další finanční instituce. A jejich hlavním posláním je vydělávat. Takže když dostanete v podstatě nekonečný zdroj peněz, tak je rozhodně nenecháte ležet na účtech, aby je požírala inflace, ale necháte je pracovat a růst na hodnotě. A ač to může být pro někoho překvapivé, tak nevýnosnější a na hodnotě nejvíc rostoucí, jsou za posledních 10 let právě akcie. Vzpomeňme si na záporné úrokové sazby státních bondů, že?!
Takže čím víc finanční instituce mají peněz, tím víc se jich snaží zhodnotit a tím víc ceny akcií rostou.
Co to je dividenda?
Dividendy představují rozdělení zisku společnosti akcionářům.
Společnost může vyplácet dividendu z různých důvodů, ale obecně hlavním důvodem je odměnit akcionáře. Navíc se na výplatu dividendy lze dívat i z pohledu důvěry, protože platba dividendy poukazuje na ziskovost společnosti, což pomáhá udržet důvěru investorů.
Peníze, které firma vydělá, tak vždy z části reinvestuje zpět do růstu a vylepšení fungování firmy a část (přebytek) vyplatí jako dividendu svým akcionářům. Výplata může mít několik podob, z nich nejznámější je výplata v hotovosti nebo jako nové akcie společnosti. Jakým způsobem bude vyplacena rozhoduje představenstvo společnosti a následně musí být schválena akcionáři na valné hromadě.
Proč je dividenda pro investory důležitá?
Firmy, které dividendy pravidelně a dlouhodobě vyplácejí, totiž mají historicky výrazně vyšší celkové výnosy než ostatní nedividendové akcie:
Jak vidíte na výše uvedeném obrázku (pro roky 2017 – 2018 jsem bohužel nenašel), tak firmy, které začaly nově vyplácet dividendu anebo ji pravidelně zvyšují, přinesly svým investorům podstatně větší návratnost. Dokonce vyšší, než firmy, které dividendu sice platí, ale nezvyšují ji.
Pro investory to tak má dva efekty:
- dividendový příjem každoročně roste
- investované prostředky též rostou na hodnotě
A to bez toho, aniž byste museli hnout prstem, či ráno vstát z postele …
Důležité dny
U dividendového příjmu jsou důležité 4 dny, na které si každý investor musí dát pozor a MUSÍ znát jejich význam:
- Declaration day = Den oznámení: to je den, kdy firmy oznámí jak výši dividendy za čtvrtletí, tak i následující tři důležité dny. Ze všech dnů je tento vlastně nejméně důležitý.
- Record day = Rozhodný den (záznamu/zápisu): to je den, kdy akcionář musí být vlastníkem akcie, aby měl nárok na deklarovanou dividendu. Ti akcionáři, kteří k tomuto datu akcii drží, tak i dividendu dostanou. Pro investory nejdůležitější den!
- Ex-dividend day = „beznárokový“ den: ex-divi dne je obvykle dva (až tři – dle burzy) pracovní dny (pozor na víkend!) před rozhodným dnem (record day). Pokud koupíte akcii před ex-divi dnem, tak dividendu dostanete. Pokud akcii koupíte v ex-divi den nebo později, tak na deklarovanou dividendu nárok nemáte.
- Payday = Výplatní den : den kdy společnost dividendu vyplatí a tedy měli byste ji dostat na účet. U některých brokerů to však může trvat i několik dnů, takže pokud byste dividendu nedostali do týdne od výplatního dne, tak se rozhodně svému brokerovi ozvěte. Osobně používám Lynx = dividenda na účtu po zavíracích hodinách výplatního dne a DEGIRO = tam je to trošku horší, ale ve většině případů je dividenda na účtu druhý až třetí den po výplatním dnu.
Příklady táhnou, takže si uveďme jeden názorný:
- NextEra Energy (NYSE:NEE) deklaruje čtvrtletní dividendu ve výši $1.25 na akcii
- Splatné 15.března; pro akcionáře ze dne 28.února; ex-divi 27.února
- splatné / payday = výplatní den, kdy dostanete dividendu na účet
- pro akcionáře ze dne / record day = den kdy musíte akcii bezpodmínečně vlastnit, abyste dividendu ve výplatní den 15.března 2019 dostali na účet
- ex-divi / beznárokový den = pokud jste koupili 27.února 2019 nebo později, tak dividendu ve výplatní den 15.března 2019 nedostanete a budete si muset počkat až na další dividendu, která bude někdy v červnu 2019
Které firmy dividendu platí
Pokud byste se chtěli zaměřit na určitý akciový sektor, tak máte na výběr ze všech, protože dividendové akcie najdete ve všech sektorech trhu. Některé sektory jsou ale u investorů o něco více oblíbené než jiné. Mezi ty oblíbenější patří průmyslový, REIT, LP/MLP (pozor na vyšší zdanění dividend!), základní materiály (ropa a plyn), banky, zdravotnictví a Utility (veřejné služby).
Na druhou stranu začínající společnosti, které mají vysoký růst, například technologické nebo biotechnologické, jen zřídka kdy vyplácejí dividendu. Je to proto, že málo kdy jsou ziskové, jelikož prudce investují do budoucího růstu nebo výzkumu nových technologií. Taková biotechnologická společnost na počátku vývoje nového léku/technologie výroby, bude veškerý svůj kapitál investovat do výzkumu a vývoje a tak na vyplácení dividendy jí už nic nezbude.
Nejúspěšnější společnosti, které dividendu vyplácí dlouhé roky jsou označovány jako Dividendoví Aristokraté. Aby se jím společnost stala, tak musí vyplácet a každoročně dividendu zvýšit po dobu nejméně 25 let v řadě. Tyto společnosti jsou historicky jedny z nejvýkonnějších na celém trhu a za posledních 10 let mají 12% průměrnou roční návratnost; ve srovnání s pouhými 9% Indexu S&P 500 (NYSEARCA:SPY):
Proč tomu tak je? Dividendoví Aristokraté totiž za dlouhé roky existence těchto firem mají pro akcionáře několik výhod:
- předvídatelný a konzistentní vývoj firmy = zisků, EPS, dividendy, atd.
- nižší volatilitu zisků a tím i ceny akcie
- silné zastoupení na trhu = převaha nad konkurencí
- konkurenční výhodu = mají jeden, ale ve většině případů hned několik silných výrobků na trhu
- silný obchodní model
Mezi nejznámější Dividendové Aristokraty patří např. PepsiCo (PEP), Coca-Cola (KO), J&J (JNJ), Colgate (CL) … o těch jste jistě již slyšeli, že? Kdo z Vás nikdy nebyl v Mekáči nebo KáEfCé? Nebo nebral nikdy žádné léky? Anebo že byste si nikdy nečistili zuby? Dovolím si tvrdit, že podstatná většina světové populace používá výrobky těchto firem téměř denně!
A co mají všechny tyto firmy společného? Ano, všech těch 5 bodů výše.
- ad 1) lidi do restaurací chodí pravidelně a opakovaně
- ad 2) pravidelnost spotřeby přináší i pravidelnost a předvídatelnost zisků
- ad 3) přináší vyšší marže, tím i vyšší zisky a nižší náklady
- ad 4) a 5) to už snad ani nemusím rozepisovat …
A to vše těmto a dalším Dividendovým Aristokratům dává možnost pravidelně platit a navíc i pravidelně zvyšovat jejich dividendy.
Proč tedy neinvestuje každý?
Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že je vše naprosto jasné, přímočaré a výnosné. Takže proč to tedy nedělá každý, když je to tak jednoduché? Bohužel jako se vším v lidském životě to zas až tak jednoduché úplně není a proto to prostě každý nedělá.
Vezměte si třeba takové pečení chleba. To je přeci taky jednoduché … vezmete: mouku, sůl, cukr, kvasnice, kmín a vodu, zamícháte, vysypete na plech, strčíte do trouby a … máte chleba. Takže proč si lidé doma nepečou, ale kupují? No protože to pro ně není výhodné ze dvou důvodů:
- museli by se to naučit
- raději dělají něco jiného
A to jsou právě ty dva HLAVNÍ důvody, proč taky nikdy nebudou investovat … museli by se učit něco nového a především by je to pak ani nebavilo. A navíc jak to dopadlo v roce 1929 jsme si již řekli.
Jak investovat – prvotní náhled?
Než začnete = vydáte první korunu, dolar, euro, tak je nutné si nejdříve připravit možnosti. Investiční příležitostí je vždy několik a již mnohokrát se mi stalo, že dlouho nebylo nic a pak několik najednou … a musel jsem si vybrat pouze jednu, na víc prostě nebyly peníze.
Každý investor by si měl udělat vlastní parametry, podle kterých bude vybírat. Opět možností je nepřeberně, proto si pro počáteční „nástřel“ vybereme jen minimum parametrů a když tímto „sítem“ akcie projde, tak budeme postupovat dál.
Mezi mé tři úplně nejprimárnější metriky patří:
- dividendový výnos: je to poměr mezi roční dividendou a současnou cenou akcie. Vyjadřuje se procentem, stejně jako to vykazují banky na bankovním účtu (pokud tam tedy vůbec nějaký úrok máte). Dividendový výnos se tedy vypočítá jako = roční dividenda na akcii / cena akcie x 100. Pokud si tedy vezmeme příklad z výše uvedené firmy NextEra Energy, jenž se v době psaní článku obchodovala za 185,64 dolarů a deklarovala dividendu ve výši 1,25 dolarů, tak výpočet bude: roční dividenda 4x $1,25 = $5. Roční dividendový výnos = $5 / $185,64 * 100 = 2,69% p.a. hrubého. Čistý dividendový výnos (15% daň): 2,69 * 0,85 = 2,29% p.a.
- výplatní poměr: je poměr roční dividendy a ročních příjmů. Poměr je opět vyjádřen procentem a většina analytiků ho používá ke zjištění bezpečnosti dividendy. Výplatní poměr = dividenda na akcii / zisk na akcii x 100. Vezmeme si opět příklad NextEra Energy, kdy vedení firmy odhaduje zisk na akcii pro rok 2019 ve výši 8 až 8,5 dolarů. Výplatní poměr = $5 / $8 * 100 = 62,5 %. Obecně se bere, že výplatní poměr pod 80% je velmi dobrý a pod 50% vynikající.
- dividendový růst: značí rychlost ročního dividendového růstu. Navyšování dividendy je vyjádřeno jako roční procentní míra růstu. Růst dividend = (nová dividenda – stará dividenda) / stará dividenda x 100. Opět příklad pro NextEra Energy. Stará dividenda $4,44 (4x $1,11), nová dividenda $5 (4x $1,25). Dividendový růst = ($5 – $4,44) / $4,44 * 100 = 12,61%.
Vždy tyto tři metriky vyhodnocuji společně a nikoliv samostatně!
Protože i když by se například vysoký dividendový výnos mohl zdát být atraktivním, tak pokud má firma nebezpečně vysoký výplatní poměr, tak by se velmi brzy mohlo stát, že firma dividendu sníží nebo zruší. Obdobně, akcie s vysokou dividendou nemusí být až tak dobrá jako akcie s nízkým dividendovým výnosem, pokud nezvyšuje dividendu nebo zvyšuje jen minimálně.
A proto je velmi důležité vždy hledat správnou rovnováhu mezi dividendovým výnosem , výplatním poměrem a růstem dividendy!
Společnosti, které byly a jsou schopné své dividendy pravidelně zvyšovat, byly a jsou u investorů velmi oblíbené a historicky výnosově překonaly většinu ostatních společností, a to i když dividendy platily, ale nezvyšovaly je.
Na toto téma se „škádlím“ se svým známým, že Michale, která akcie je lepší? Ta co má vyšší dividendový výnos a zvyšuje o malé procento anebo ta co platí nižší dividendu, ale zvyšuje o vysoké procento?
Když bychom si pro příklad vzali dvě akcie:
- první s dividendovým výnosem ve výši 10%, ale dividendu nezvyšuje
- druhou, která platí dividendu ve výši pouze 5%, ale každoročně ji o 5% navýší
V tomto hypotetickém příkladu, by Vám trvalo 15 let, než by se nižší dividendový výnos srovnal s vyšším a začal by Vám vytvářet vyšší dividendové příjmy:
Pokud to vezmu z osobního hlediska, tak můj investiční horizont je 10 až 20 let, tedy střední hodnota 15 let. Takže to jsem přesně v bodu, kdy by nižší dividendový výnos, ale s pravidelným růstem, začal překonávat vyšší dividendový výnos.
JENŽE!!!
Když se podíváme na firmy, které vyplácí dividendu již dlouhé roky, tedy Dividendové Aristokraty, tak žádný z nich nezvyšuje dividendu o 5% a víc. Ti zvyšují dividendu v rozmezí 1 až 4,5% ročně. A to je hlavní důvod proč osobně raději vybírám třetí kategorii dividendových akcií. A to jsou akcie, které mají vyšší dividendový výnos, ale s nižším dividendovým růstem.
Tím si zajistím vyšší pravidelný a rostoucí příjem, než abych musel čekat 15 let, aby mi nižší dividendový výnos „přerostl“ přes ten vyšší dividendový výnos.
Příklad z praxe: Realty Income
Realty Income(NYSE:O) patřící do sektoru Real Estate Investment Trust (REIT) (čti: rít) vyplácí a každoročně zvyšuje dividendu (i několikrát) již 25 let v řadě. V současné době má firma dividendový výnos 4%, má bezpečný výplatní poměr ve výši 82% a vedení předpokládá, že bude i nadále dividendu navyšovat o 4% ročně.
Tedy, dividenda je slušně vysoká = vyšší než inflace a zároveň má i velmi dobrý roční růst. Bohužel dnešní cena není příliš příznivá a proto O-čko nelze momentálně doporučit k nákupu/přikoupení.
Závěr
Jakou investiční strategii si vyberete je čistě na Vás, jsou to Vaše peníze a Váš čas, který strávíte učením a studiem každé firmy. Důležité jsou pouze dvě věci:
- aby Vám Vaše portfólio generovalo pravidelný příjem
- a Vy jste mohli v noci klidně spát
A jako vždy: Dividendám ZDAR ZDAR ZDAR, ať nám dividendy rostou a naše portfólia nám dělají radost!
Krásný článek, opravdu jedním slovem kouzelný! Díky za něj.
Souhlas.Pěkně napsané.
Děkuji pánové. Pochvala vždy potěší, aspoň člověk vidí, že se článek líbí.
Hezky a pozitivně napsané, což o to. Jinak by se ale takový článek psal v období, když bychom za sebou neměli téměř dekádu nadprůměrného růstu cen akcií a dividend. Na to nesmíme zapomínat, že klidně můžou přijít horší časy – hlavně pro ty, kteří teprve s investicemi začínají a nemají za sebou několikaleté zisky a nárůsty.
To je Pavle také pravda.Je duležité stát nohama na zemi.Myslím,že by nebylo špatné napsat z vlastní zkušenosti o tom,když se zrovna nedaří.Pocity,psychika,jak se zachovat atd.Poprosil bych pouze vlastní zkušenosti.Hodně by mě to zajímalo na co se má člověk připravit(s čím počítat)-pokud to tedy vůbec jde.Děkuji.
To leda by napsal Pavel, Ondra a já jsme začínali v období růstu, přesně jak píše Pavel, takže my známe jenom růst …
Též jsem si už párkrát říkal jak to bude asi vypad až jednou ta krize zas udeří a já budu mít celý ptf v červeným … zatím si stále myslím, že snad bude v pohodě, protože stále mám radši, když mi excel svítí červeně než zeleně 🙂
Cipisku: Musím to uvést na pravou míru já období růstu vnímám krapet jinak než mé začátky investování. Bude to krapet delší koment:-D
Mé začátky nebyly růžové a nákupy ve špatnou dobu se se mnou táhnou do dnes.
Mé první akcie:
Tesco za 4,31 EURO
Munich Re za 95,50 EURO
Banco Santander za 6,61 EURO
Arcelor Mittal za 13,10 EURO
Royal Dutch Shell za za 29,20 EURO
Jako začátečník jsem samozřejmě udělal další chyby.
Po roce jsem prodal Munich RE se ziskem 31 % hold vidina rychlých peněz a strach, že to už více nahoru nepůjde mě zlomili. Dnes se MunichRe prodává za 208,50 EURO a dividenda vzrostla ze 7 na 8,6 EURO, což je nárůst o 22 % ( prosím o kontrolu výpočtu :-D)
Za další dva roky šlo z domu Tesco za 2,58 EURO – ztráta 41,4 %. Strach mě ovládl a přišla tedy další chyba – od té doby jsem se zařekl, že se ztrátou prostě neprodám koupil jsem to přeci na dlouhodobé držení. Vinu přikládám i Brokerjetu :-D, který tenkrát končil. Levnější varianta pro mě byla všechny akcie prodat a následně koupit u Lynx. Tesco jsem již zpět nekupoval a realizoval tak ztrátu.
Arcelor Mittal jsem v té době přechodu k Lynx prodával se ztrátou 62,77% nevím co mě k tomu vedlo, ale přidal jsem prachy a koupil více kusů u Lynx. Asi to už byla moc velká ztráta, kterou bych byl ochoten akceptovat a kupoval jsem to přeci jako růstovku. Pak proběhl split, dostal jsem práva na nové akcie. Práva jsem prodal a inkasoval cash. Po růstu akcie prodal se ziskem 94,65 % – což samozřejmě není pravda to svítilo u Lynx ve skutečnosti suma sumárum jsem prodával na nule.
Poučen z těchto začátečnických chyb z původní pětice držím Banco Santander a Royal Dutch Shell jak si stojí posuď sám:-D
Zbytek mého portfolia:
T – -18%
OHI – +22,66%
MO – -9,57%
PEP – +12,42%
JNJ – +19,53%
SO- +4,62%
CSCO- +63,78%
O- +29,48%
TGT- -3,75%
D- +2,4%
PFE- +9,78%
CAH- -4,41%
Jak vidno ne vše letí do nebe alespoň vůči mí nákupní ceně. Všechny tituly však mají jedno společné a to, že mi platí dividendu, která mi dělá radost ať je akcie v plusu či mínusu. Pevně věřím, že i ty dvě evropské začnou jednou svou dividendu zase zvyšovat.
Investovat své těžce vydělané a ještě náročněji ušetřené peníze je nápor na psychiku zvlášť v obdobích poklesu. Pokud mám ale před sebou dlouhý horizont a nejsem zrovna chvíli před důchodem nepanikařil bych a čekal co udělá trh. Tím, že si vybíráme velké a snad i stabilní podniky fungující desítky let snižujeme riziko ztráty investice. A hlavně je potřeba nezapomínat na diverzifikaci, což vím je při budování portfólia složité. Sám mám zatím také jen 14 společností ze zamýšlených 20.
Chce to pevnou vůli, odvahu a odhodlání. Snad ti to nějak pomohlo. Věř, že ne jednou jsem měl nutkání se na to vykašlat, ale je to nejen o „tréninku“, ale i o hlavě stejně jako když běžíš maraton.
Vlastní zkušenost je nepřenosná, každý reaguje jinak a těžko srovnávat, jak reaguje flegmatik nebo plašan. Dalším parametrem je, jak velkou část portfolia má člověk v akciích, protože může mít ještě nějaké úspory, penzijko, nemovitosti, atd. A taky, jestli si opravdu může dovolit postrádat peníze investované do akcií na dlouhá léta.
Osobně jsem do zahraničních akcií začal investovat až v době, kdy spadly úroky na téměř nulu a doběhl mi (krachem kampeličky – pojištěno ze zákona) trochu objemově větší termínovaný vklad s úrokem přes 4%. To bylo někdy tuším 2011-2012. No a když jsem viděl ty zoufale malé úroky v bankách a dividendové výnosy akcií plus k tomu pocit, že krize už by neměla pokračovat, bylo rozhodnutí jasné.
Takže opravdový krach jsem nezažil. Ale můžete si psychiku otestovat sami na propadech jako byl například ten před Vánoci. Jde samozřejmě i o to, jak velkou částku virtuálně (poklesem tržních cen) ztrácíte při takovém propadu, jestli jen pár tisíc nebo desítek tisíc anebo mnohem víc. Ono se nad tím snadno mávne rukou, když virtuální ztráta nedosahuje ani úrovně jednoho měsíčního platu, to si člověk psychiku snadno uchlácholí. Ale časem, to budou v absolutním objemu čím dál vyšší výkyvy, jak vám poroste objem portfolia. Ale to zas může vyvážit pocit, že když mám hodně, tak můžu o trochu přijít. Extrémním příkladem může být třeba majitel Amazonu, kterému se každou minutu či vteřinu mění tržní hodnota majetku v ohromných řádech:-)
Pavle diky ,ze si toto tema nadhodil
je to hodne k zamysleni.Rikam si,ze je urcite dost poucne bavit se o tom co se nepovedlo atd.O tom,ze vse je snadne se pise vsude,ale jen malokdo dokaze psat o tom,kdyz se zrovna nedari.Prave z chyb se clovek nejvice nauci.Samozrejme pokud clovek tu samou chybu udela 3* a vice za sebou,tak uz je to k zamysleni.
Jen bych poupravil autora v tom, že jak píše „u Lynx dividenda je hned po zavíracích hodinách, u Degiro trochu horší, zpravidla do 2-3 dní“.
Z mých zkušeností (než jsem se ustálil s US akciemi u Lynx a evropskými u Degiro) vyplývá, že ono to není ani tak o brokerovi (Lynx a Degiro oba umí být rychlí), ale právě o burze. Akcie z US burz jsou u obou brokerů vypláceny velmi rychle, ale ty z evropských burz mají typicky to 2-3denní zpoždění (a to i u Lynx, když jsem tam dřív EU akcie měl). Takže asi tak 🙂