Je dnes investiční pravidlo 60/40 stále platné nebo je to již historický přežitek?
Velmi oblíbené investiční pravidlo 60/40 = mít portfolio složené ze 60 % z akcií a 40 % z dluhopisů, poslední roky nefunguje. Je vůbec dnes možné toto dlouhé roky fungující a stabilitu portfolia zabezpečující pravidlo používat?
Základ tohoto pravidla je jednoduchý. Většina složená z akcií má investičnímu portfoliu zajistit vyšší celkové výnosy (růst ocenění) a dluhopisová část má investičnímu portfoliu zajistit pravidelný příjem a stabilitu. Proč?
Protože když akcie v minulosti klesaly (medvědí trh), tak dluhopisy rostly. A když akcie v minulosti rostly (býčí trh), tak ač dluhopisy klesaly nebo stagnovaly, tak stále vyplácely pravidelné kupónové výnosy (příjmy).
To v minulosti dlouhou dobu přinášelo investorům lepší výnosy a snižovalo to rizika investičního portfolia.
Jak se ale zdá, tak tato diverzifikační strategie přestala v posledních letech fungovat.
Jak může být slepé následování této strategie nebezpečné v plné nahotě odhalil letošní rok, kdy dluhopisy odepsaly téměř 24 % a akciový S&P500 index téměř 30 %. Za posledních téměř sto let je to nejhorší výsledek této strategie vůbec.
Otázka, kterou by si měli dnešní investoři položit, ale zní: bude strategie 60/40 opět přinášet stejné (podobné) výsledky jako v minulosti, i když (až) akciový trh začne opět růst?
Osobně se obávám, že ne. Důvody proč si to myslím se pokusím shrnout níže.
Časy se změnily
Doby, kdy americký desetiletý dluhopis nesl 10 a více procent, jsou nenávratně pryč. Jak ukazuje FRED graf, tak se výnosy desetiletých mínus dvouletých dluhopisů od roku 2000 dostaly 4x do mínusu.
V osmdesátých letech nesly americké dluhopisy téměř 16 %. Na začátku devadesátých let to už bylo jen 9,5 %. Poslední dva roky to bylo ještě horší – pod 2 %. Dnes nesou desetileté americké dluhopisy 3,7 %. Je to sice o poznání lepší, ale k výnosům v minulosti to má ještě hodně daleko.
A navíc, jak nedávno prohlásil hlavní analytik JP Morgan David Kelly, tak by výnosy amerických dluhopisů měly v příštích deseti až patnácti letech nést maximálně kolem 4 procent.
Výnos 4 % je sice slušný, ale při inflaci, která překračuje 10 %, je to hrozně málo.
Korelace akcií a dluhopisů
V minulosti šlo ocenění akcií a dluhopisů téměř vždy proti sobě – vyvažovaly se. Když akcie rostly, dluhopisy klesaly a opačně. Ale jak ukazuje YCharts.com obrázek výše, tak to se v posledních letech změnilo. Ocenění akcií i dluhopisů roste a klesá společně. Dluhopisy tak již nelze pár let považovat za tzv. bezpečný přístav.
Když roste inflace, tak centrální banky musí (měly by) zvyšovat úrokové sazby. To znamená, že rostou i výnosy z dluhopisů.
Když se ale blíží (očekává se) recese, nebo když je v ekonomice náznak přicházejícího zpomalení, tak by měly centrální banky úroky snižovat. To znamená pokles výnosů z dluhopisů.
Centrální banky
Jenže dnes máme inflaci vysokou a recese klepe na dveře, takže mají centrální banky úroky zvyšovat nebo snižovat? Je to vcelku schizofrenní situace…
Americký FED se k tomu postavil čelem a jeho šéf jasně prohlásil, že budou s inflací bojovat „za každou cenu„. To znamená, že FEDu je jedno, zda americká ekonomika propadne do recese, hlavně když zkrotí inflaci.
Když si uvědomíte, že na začátku roku 2022 byla základní úroková sazba v USA pouze 0,25 % a dnes je 3,25 %, tak je to neskutečně rychlý růst, v minulosti nevídaný. Ale stále je to velmi nízká hodnota oproti historickým sazbám.
Takže je velmi pravděpodobné, a většina analytiků to očekává, že FED do konce roku 2022 ještě úroky zvedne alespoň jednou, možná dvakrát.
Inflace vs. dluhopisy
Vysoká inflace představuje pro dluhopisy velký problém, protože úroky z nich jsou fixní po celou dobu platnosti dluhopisů. Takže, i když si dnes pořídíte např. pětiletý dluhopis s 5% výnosem, ale inflace je 10-15 %, tak to znamená, že pět let budete každý rok dostávat 5 %, jenže inflace Vám z jistiny (vložených peněz) každý rok ukrojí 10-15 %. Pokud by tedy inflace celých pět let vydržela např. na 10 %, tak po pěti letech sice budete o pětkrát 5 % bohatší, jenže vložené finanční prostředky budou mít téměř o polovinu nižší hodnotu. Takže kupónový výnos vám nepokryje pokles ocenění.
Inflace vs. akcie
Bohužel při vysoké inflaci na tom nejsou ani akcie příliš dobře. Vysoká inflace znamená vyšší náklady a ne vždy si mohou firmy dovolit tyto náklady přenést na zákazníky. To ve výsledku znamená nižší zisky, nižší zisk na akcii a tím i pokles ocenění.
Některým firmám se to zajisté podaří, ale rozhodně ne většině. Proto bude velmi důležité sledovat Q3 2022 a Q4 2022 výsledky. Tam se totiž projeví jak vyšší náklady díky vyšší inflaci, tak vyšší náklady na dluhové služby firem díky vyšším úrokům.
Závěr
Jak se tedy zdá, tak investiční strategie 60/40 v posledních letech a především dnes přestala fungovat a investoři by se jí měli alespoň prozatím vyhnout. Výhody 60/40 diverzifikace investičního portfolia dnes vymizela, protože ocenění akcií a dluhopisů roste a klesá společně, nikoliv aby šly proti sobě, jak tomu bylo v minulosti.
Aby tato strategie opět začala fungovat, tak by inflace musela prudce klesnout k obvyklým hodnotám (cca 2 %) a centrální banky (především pak FED) by musely snížit základní úrokové sazby.
Tohle ale v nejbližší době nelze očekávat, takže investoři by se měli 60/40 investiční strategii prozatím vyhnout.
Kam tedy dnes investovat?
Takže základní úrokové sazby rostou, inflace řádí jak utržená ze řetězu … výnosy dluhopisů nic moc, ocenění akcií klesá, zisky firem klesají … jedno špatné a druhé taky, tak kam dnes investovat? Odpověď je jasná – do stabilních firem, které mají velké konkurenční výhody a/nebo statků, kterých je omezené množství.
Pokud se dnes rozhodnete investovat, tak byste měli dodržovat následující doporučení. Ty mají sice obecnou platnost, ale v dnešní době mají ještě větší význam.
Ocenění
Pan Trh má vždy tendenci přehánět, a to v obou směrech. Když se firmě daří, tak ocenění roste do výšin, které si firma a její výsledky nezaslouží. A když se firmě nedaří, tak ocenění opět klesá více, jako by měla firma „jít bankrot“. Dnes by investoři měli více než kdy jindy vyhledávat právě takové firmy, u kterých Pan Trh ocenění „svrhl z útesu“, ale firmy jsou stále zdravé.
Již dnes se dá najít mnoho firem, které se obchodují pod hodnotou svých aktiv, tedy pokud by firma skončila, tak aktiva firmy mají vyšší hodnotu než je její tržní ocenění.
Pravidelný příjem
Investoři by se dnes, více než kdy jindy, měli zaměřit na pravidelné dividendové firmy a vyhnout se akciím, které dividendy neplatí. Protože i když ocenění může dále klesat, tak stále dostáváte dividendy, které můžete použít buď pro svou vlastní potřebu nebo znovu reinvestovat a tím si budoucí dividendový příjem navýšit.
Diverzifikace
Diverzifikaci je třeba dodržovat vždy a v dnešní době o to více. Především se nezaměřovat pouze na výrobní firmy, ale poohlédnout se po firmách, které vlastní statky a komodity, kterých je omezené množství. Jako je zemědělská půda, lesy, farmy apod.
Ochrana před inflací
Mnoho firem, především v REIT (čti: rít) sektoru má ve smlouvách inflační doložku, takže jejich příjmy z pronájmů každý rok vzrostou o výši inflace, proto inflace na tyto firmy nemá v podstatě žádný dopad.
Ahoj VS,
s výše uvedeným lze souhlasit a na věc hledět jako na modelový příklad. Ale stejně tak pořád existují případy, kdy investice do dluhopisů dává rozumný smysl. Například diverzifikace do Dluhopisů Republiky (DR) se v tuto chvíli velmi vyplácí. A přesně podle dřívějších myšlenkových postupů mi akcie (asi jako všem) nyní klesají, zatímco výnosy z DR stoupají.
Cyberguy
Ano, kdo koupil Dluhopisy Republiky před pár lety, tak má dnes super výnos, ale zas kdo to mohl vědět, že?
Dnes už to bohužel nejde, jedna z prvních věcí, co naše pravicová vláda udělala bylo, že DR zrušili … na to, že se tváří jako pravice, tak mi to naprosto hlava nebere.
Ale zas na druhou stranu, kde ve světě je dnes pravice, že? Dárečky voličům se rozdávají všude. Takže proč by se vlastně měl dnes člověk snažit postarat se sám o sebe, když stačí natáhnou ruku a vláda nasype.
Margaret Thatcher: Problém socialistů je, že nakonec jim dojdou i peníze druhých.
Málokdo dnes kupuje dluhopisy, aby je držel do splatnosti. Používají se spíše na spekulace na růst jejich ceny díky klesajícím sazbám v budoucnu.
Druhá věc je člověk před důchodem, který si často nemůže dovolit čekat 10-20 let být na nule, jak je u akcií běžné po medvědích trzích. Při poklesu hodnoty portfolia o 40% člověk čerstvě v důchodu spotřebuje portfolio během 10 let a v 80 letech bude bez prostředků. Pokud nemá tak velké portfolio, aby vyžil fakt jen z dividend a nemusel i prodávat akcie.
Při americké klasice, tedy 4% DY potřebuješ na 1000 USD (cca 25k kč) měsíčně portfolio o investiční hodnotě cca 7-9 milionů Kč. To se dá za 10-20 let vcelku v pohodě nakumulovat složeným úročením a postupným přikupováním.
Když k tomu přihodíš alespoň průměrný důchod, tak si dovolím tvrdit, že za cca 30k Kč měsíčně se dá v týhle republice už vcelku slušně vyžít aniž by jsi musel ptf rozprodávat.
Tedy na tohle spoléhám já osobně, že toho za nějakých 10-15 let dosáhnu … fakt se mi nechce „chodit do roboty“ až do 70, natož do 75 k čemu dluhy naší republiky směřují.
Za 20 let bude těch 30k měsíčně jako dnes 60 tisíc. Tedy zdvojnásob to alespoň na 14-18 milionů. Nerozprodávat portfolio zvládne jen malá hrstka lidí, co za A) mají velkou míru úspor a investic jako třeba já (60-70% příjmu). Nebo za B) jsou extrémně skromný a C) budou pracovat až do důchodu a asi i po něm a bude to jen jako přilepšení k důchodu.