Kmenové akcie, preferenční akcie a dluhopisy – jaký je v nich rozdíl

Když se začnete zajímat o investování do akcií, tak dříve, či později narazíte na termíny jako jsou kmenové akcie (common), preferenční akcie (preferred) a bondy (bonds). A tak se dnes na tyto termíny podíváme blíže.

Kmenové akcie (common)

To jsou akcie, které jsou nejvíce obchodované na burze a když se řekne „koupím si akcie firmy XY“, tak se vždy myslí tento typ akcií.

Vlastníci kmenových akcíí mají právo hlasovat na valné hromadě, mají nárok na podíl na zisku firmy [dividendu (pokud ji vedení navrhne a valná hromada schválí)] a mají právo na rozdělení aktiv společnosti při úpadku firmy.

Ale vlastníci kmenových akcií jsou až ti poslední, kterým se rozděluje co při úpadku firmy zbyde a také podíl na zisku (dividenda) může a většinou i je, při problémech firmy snížena nebo pozastavena.

Preferenční akcie (preferred)

Naopak preferenční akcie, jak již název napovídá, tak mají něco speciálního navíc, tedy vlastně i o něco méně.

A tím je přednostní nárok před kmenovými akciemi. A to jak z pohledu podílu na zisku (dividendy), tak nároku při likvidaci firmy. Pokud se firma dostane do problémů, tak dividendu u kmenových akcií může vedení snížit nebo zrušit, ale u preferenčních akcií to udělat nemůže. Tedy přesněji řečeno, také může pozastavit výplatu dividend, ale následně je musí vyplatit v plné výši. Kdežto u kmenových akcií, když je dividenda snížena nebo zrušena, tak tyto dividendy investoři už nikdy nedostanou. Vlastníci preferenčních akcií své dividendy dostanou v plné výši – jen později.

Nevýhodou preferenčních akcií je, že vlastníci nemají právo hlasovat na valné hromadě – nemohou tedy zasahovat do řízení firmy = navrhovat, schvalovat a odvolávat vedení firmy. To také znamená, že vlastníci preferenčních akcií nemohou rozhodovat o tom, kdy bude jejich dividenda vyplacena. Pokud vedení rozhodně výpladu dividendy pro preferenční akcie posunout, tak vlastníci preferenčních akcií s tím nemohou nic udělat.

Druhou nevýhodou je, že pro vydání preferenčních akcií má vedení plnou kontrolu nad tím jaké podmínky budou vydávané preferenční akcie mít – investor se může pouze rozhodnout je nekoupit, pokud mu nastavené podmínky vedením nebudou vyhovovat.

Existují i speciální preferenční akcie, které mohou být převedeny (vyměněny) na předem stanovený počet kmenových akcií nebo jiný typ cenného papíru.

Obecně se preferenční akcie, dělí na vykoupitelné (callable) a nevykoupitelné (not callable).

• vykoupitelné – mohou být firmou v určených termínech vykoupeny zpět, když vedení firmy, která preferenční akcie vydala, rozhodne – tím investoři příjdou o možné budoucí dividendové příjmy
• nevykoupitelné – mohou mít pevně stanové datum expirace nebo nemusí

Dividenda u kmenových akcií je buď pevně stanovená a to na celou dobu, na které byly vydány nebo je navázana na nějaký podklad, nejčastěji na LIBOR centrální banky. U pevně stanoveného úrokového výnosu tedy neexistuje nic jako každoroční navýšení, jak je tomu v mnoha případech u kmenových akcíí.

Preferenční akcie se stejně jako kmenové akcie obchodují na burze, ale mají stanovou svoji cenu (PAR), obvykle 25 dolarů. PAR cena je hodnota, za kterou firma preferenční akcie vydala, ale také za kolik je musí vykoupit!

I když cena preferenčních akcií může kolísat, tak ne tolik jako u kmenových akcií a většinou (při běžných podmínkách na trhu) se pohybuje kolem své PAR hodnoty. Když na trh však vtrhnou medvědi, tak je však možné preferenční akcie koupit i hluboko pod jejich PAR hodnotou. Pak lze koupit preferenční akcie pod jejich PAR hodnout, např. při PAR hodnotě 25 dolarů bylo možno v březnu 2020 koupit a preferenční akcie AGNCP za 14,9 dolarů – takže při dividendě 1,5312 dolarů nebyl dividendový výnos 6,12%, ale 10,27%.

Hlavní výhodou preferenčních akcií je, že jejich vlastníci mají přednost před vlastníky kmenových akcií při likvidaci společnosti. I když vlastníci preferenčních akcií jsou až druzí na řadě – přednostní právo před preferenčními a kmenovými akciemi mají dluhopisy.

Dluhopisy (bonds)

Dluhopisy mají nevyšší práva, když jde o podíl na likvidačním zůstatku po zkrachovalé firmě.

Dluhopis je vždy vydáván s konkrétní nominální hodnotou. Za tuto cenu si mohou investoři dluhopis koupit a za tuto cenu bude následně firmou zpět vykoupen. Pokud napříkad firma vydá tisíc dluhopisů s nominální hodnotou tisíc korun, tak společnost získá od investorů jeden milion korun a ten také bude muset ke dni splatnosti vrátit.

Dluhopisy jsou vždy vydávány na určitou dobu, např. 5, 10 nebo i 20 let – je to vždy na rozhodnutí vedení firmy, která dluhopis vydává.

Stejně jako preferenční a kmenové akcie, tak i dluhopis nese svým vlastníkům určitý výnos, jen se mu neříká dividenda, ale kupónový výnos. Ten je pevně stanoven na celou dobu existence dluhopisu. Takže jak vlastník, tak i vydavatel dluhopisu po celou dobu existence dluhopisu vědí kolik a kdy obdrží nebo kolik bude muset zaplatit.

Shrnutí

Dluhopisy sebou na jedné straně nesou nejvšší bezpečnost pro případ, že by firma zbankrotovala, ale výnos pevně dán, je nižší a na konci existence dluhopisu investoři dostanou své peníze zpět. Cena dluhopisu je neměnná, ale také není úplně lehké dluhopis prodat a tak dostat své peníze zpět dříve než ve stanovený termín.

Preferenční akcie sebou nesou o trochu vyšší rizika, pokud jde o možný bankrot firmy, což je na straně druhé kompenzováno vyšším výnosem a žádnými právy pokud jde o rozhodování ve firmě, ale firma se může rozhodou preferenční akcie vykoupit a investoři tak příjdou budoucí výnosy. Cena preferenčních akcií z dlouhodobého hlediska osciluje kolem své PAR hodnoty, ale protože jsou obchodovány a klasické burze, tak je možné je prodat kdykoliv a dostat tak své peníze zpět.

Nejvyšší riziko sebou nesou běžné kmenové akcie, ale na straně druhé mají i nejvyšší práva pokud jde o rozhodování. Ocenění však může vysoce kolísat a pokud firma zbankrotuje, tak se velmi často stává, že na investory vlastnící kmenové akcie nic nezbyde. Pokud jde, ale o výnos, především ten dividendendový, tak velmi často se mohou investoři těšit z pravidelně rostoucího dividendového příjmu.