Koronavirus COVID-19 a jiné morové rány světa

Dnes se vyhneme (téměř) investičnímu světu a zaměříme se na ten „obyčejný“ svět kolem nás.

Od 11.3.2020 jsou všechny české školy a společenské akce nad 100 lidí zavřené/zrušené!

S koronavirem COVID-19 se dnes setkáváme na každém kroku (myslím v médiích) a protože to bylo i jedno z témat na investorském srazu, tak jsem si dovolil sepsat malou sondu do historie „morových“ ran světa.

Celosvětové epidemie provází svět od pradávna. Já se, ale budu věnovat až „novodobým“ dějinám, tedy od roku 1900 a dál, ale bylo jich i mnoho mnohem dříve. Pokud by Vás to zajímalo, tak více můžete najít třeba zde, zde a zde.

 

Začneme od první světové války.

1918-1920 Španělská chřipka

V době první světové války umíralo mnoho lidí, ale když začali lidé umírat podstatně více „než bylo běžné i na válku“, tak lékaři zporozněli. Navíc právě z důvodu válečného konfliktu probíhalo velké stěhování lidí a tak nákaza se velmi lehce rozšířila do celého světa. K tomu se přidala válečná cenzura a zákaz šíření informací.

Zajímavé na Španělské chřipce je to, že postihovala především mladé lidi a těhotné ženy (úmrtnost až 71%!), ale vyhýbala se lidem nad 65 let. Což byl závažný problém především proto, že mladých už tak bylo po válečném tažení málo.

Postupně si, ale lidé vypěstovali protilátky a nemoc postupně vymizela.

• Nakažených: neznámo/nelze určit (stovky milionů)
• Zemřelo: 50 až 100 milionů lidí (zdroje se různí) (10-20%)
• Šíření: pod kontrolou

 

1976-2016 Ebola

Tzv. krvácivá horečka byla po „dlouhé pauze“ (od španělšké chřipky) jednou z nejnebezpečnějších nemocí. Poprvé se objevila v rovníhové Africe a do dnes se ve vlnách stále vrací.

Ebola má velmi vysokou úmrtnost, ale na štěstí nikdy není velký počet nakažených najednou.

Podruhé „na štěstí“, se nemoc drží pouze v Africe, kde se jí daří držet pod kontrolou.

• Nakažených: až 30 tisíc
• Zemřelo: více jak 11 tisíce (30%+)
• Šíření: není pod kontrolou

 

1980-do dnes AIDS (HIV)

Vir HIV se objevil v 80tých letech a taktéž není dnes plně pod kontrolou. Existují sice antivirotika, ale ty nemoc nevyléčí, ale pouze utlumí, takže tzv. HIV pozitivní člověk sice nezemře, ale může nemoc šířit dál. HIV napadá imunitní systém a tím se člověk stává méně odolný proti jiným nemocem = nezemře na AIDS, ale např. na obyčejnou chřipku.

Odhaduje se, že kvůli AIDS zemře ročně na světě přes 1 milion lidí.

• Nakažených: neznámo/nelze určit (desítky možná stovky milionů)
• Zemřelo: více jak 37 milionů
• Šíření: není pod kontrolou

 

1996-2019 Ptačí chřipka

První patogen, kterého se lidi zděsily, pochází již z minulého tisíciletí. Virus H5N1 byl poprvé nalezen v husách v Číně a následně se rozšířil na farmy v Hongkongu. Ale bez přenosu na člověka.

Na začátku roku 2003 byl H5N1 „exportován“ z Číny do Hongkongu rodinou, která jela navštívit příbuzné do Číny. Od prosince 2003 do dubna 2004 bylo vybito sto miliónů kusů drůbeže. Ale až následující rok na něj zemřel první člověk. Vir H5N1 se ze začátku šířil jen v jižní Asii (Čína, Hongkong, Thajsko, Malajsie, Japonsko, Laos, Kambodža, Indonésie) a na konci roku 2004 již byla zasažena celá Asie.

Do Evropy se vir H5N1 dostal až na konci roku 2005 (Rumunsko, Rusko, Turecko, Chorvatsko) a celkově zemřelo 70 lidí.

Na začátku roku 2006 se seznam zasažených států rozrostl o Irán, Saudskou Arábii a Kypr. Následované Švédskem, Bosnou, Nigerem, Egyptem, Švýcarskem, Francií, Nizozemskem, Slovenskem, Palestinou, Českou rebuplikou, Barmou, Albánií, Velkou Británií, Německem.

Rok 2007 přidal na seznam Bangladéš, Ghanu, dálný výcho a Jižní Koreu.

V dalších letech se situace uklidnila. Nový případ se objevil až v roce 2012 a to v mnoha zemích: jihovýchodní Asii (Bangladéš, Kambodžu, Čínu, Hongkong, Indii, Myanmar a Vietnam), Egypt a blízký východ (Írán, Izrael), Austrálie, Mexika, Tchaj-wanu, Nepálu, Bhútánu, Jihoafrické republiky, Nizozemí, Irsku a Německu.

V roce 2013 se virus objevil v Dánsku, Německu, Itálii, Nizozemsku, Portugalsku a Španělsku. Ale zároveň se v Číně objevila nová mutace (H7N9) s vysokou úmrtnosí a zabila několik desítek lidí.

V roce 2014 se vir H5N1 objevil v Kambodži, Indii, Koreji, Libyi, Nepálu, Rusku, Německu, Nizozemí, Velké Británii a Itálii. Naštěstí se, ale jednalo o pod typ (H5N8), která napadal jen drůbež.

V roce 2015 se vir šířil v 27 státech, v Evropě nejvíce v Německu, Bulharsku, Maďarsku, Švédsku, Rumunsku a ve Velké Británii.

Jedinou pozitivní zprávou je, že se prozatím nešíří přenosem z člověka na člověka.

• Nakažených: neznámo/nelze určit (stovky tisíc)
• Zemřelo: 284 500 (10,3%)
• Šíření: není pod kontrolou

 

2002-2003 SARS

Jeden z prvních koronavirů, který se začal šířit v Asii. Byl ovšem jiného typu (SARS-CoV) než dnešní (COVID-19). Po razatních protiopatřeních se ho podařilo dostat pod kontrolu.

• Nakažených: 8000
• Zemřelo: 774 (10,3%)
• Šíření: pod kontrolou

 

2009-2010 Prasečí chřipka

Jedná se o typ H1N1, následně A/H1N1. Původně navývaná jako mexická chřipka, se objevila poprvé v Mexiku, ale následně se ukázalo, že je to „mutant“ lidské, ptačí a prasečí chřipky a proto byla přejmenována.

Po rozšíření měla velmi vysokou úmrtnost, následnou mutací, ale klesla.

Rozšířila se do celého světa, do dnes nebyla vymýcena, ale dnes na ní existuje vakcína, která je součástí očkování.

• Nakažených: 18 500
• Zemřelo: 284 (0,02%)
• Šíření: není pod kontrolou

2012 MERS

Dalším koronavirem v řadě byl MERS-CoV. Nemoc začne jako klasická chřipa, následovaná silným zápalem plic a končí selháním ledvin.

• Nakažených: 2 500 celosvětově
• Zemřelo: 1 875 (75%)
• Šíření: není pod kontrolou

 

2015-2016 Zika

Horečkou Zika byla postižena především Jižní Amerika a nejvíce se podepsala na těhotných ženách, které následně rodily děti s mikrocefalií. Vlády se následně spojily a plošným práškováním vybily většinu komáří populace a tak se postupně počet nemocných začal snižovat.

• Nakažených: více jak milion
• Postižených dětí: 2 439
• Zemřelo: 1 875 (75%)
• Šíření: není pod kontrolou

 

2019-2020 COVID-19

A tím se dostáváme do součastnosti. Koronavirus COVID-19 (SARS-CoV-2), se začal šířit z čínské provincie Wu-chan. Kdy se tak stalo je těžko říci, protože komunistům je lidský život u pr… a tak než se začalo s pořádnou proti akcií, tak uplynuly skoro dva měsíce! Naštěstí i rudých hlavách se nakonec rozsvítilo a informace se začaly šířit do světa. Tedy neoficiální výskyt = konec listopadu 2019, oficiální polovina ledna 2020. Co lze, ale komunistickému režimu nechat je fakt, že v Evropě si nikdo nedovolí obehnat jedenácti milionové město vojáky, takže karanténa byla opravdu pevná. A postavit nemocnici za týden? Uff, tak o tom si můžeme nechat naprosto zdát, hlavně u nás, kde postavit 50km dálnice trvá 30 let.

Ve výsledku to, ale příliš nepomohlo, protože nakažení se již rozptýlili po celé Číně (každoroční stěhování na Nový lunární rok) a i do mnoha zemí světa. Následné nebezpečí na Čínu ještě čeká, protože jak se začnou lidé vracet, tak mohou nákazu opět rozšířit.

Dnes již je COVID-19 rozšířen do celého světa:

• Nakažených: 120+ tisíc celosvětově k 11.3.2020
• Zemřelo: cca 4 300 (3,5%) k 11.3.2020
• Šíření: není pod kontrolou

Aktuální celosvětový přehled je zde.

 

Než učiním závěr, tak si ještě musíme udělat srovnání s dalšími dvěma nemocemi, které jsou na totální okraji zájmu všech médií.

 

Sezóní chřipka

TA chřipka, s kterou se lidstvo potýká každý podzim, zimu a jaro. Proti, které se pravidelně na podzim očkuje a přesto na ni každý rok zemře jen v České republice 2000 lidí!

• Nakažených: nelze určit (odhady 200-500 tisíc, prý dle počasí)
• Zemřelo: 300-600 tisíc / 2000 jen v ČR (2%) ročně
• Šíření: není pod kontrolou

 

Tuberkulóza

Asi se divíte proč zde uvádím tuto nemoc, která již přece byla ze světa provozena. OMYL! Na tuberkulózu ročně zemře téměř dva miliony lidí! Většinou mimo tvz. rozvinutý svět, ale vzhledem k tomu, odkud se do Evropy řítí uprchlická vlna, tak bych se příliš nedivil, kdyby se do Evropy brzy nevrátila.

• Nakažených: 13,7 milionů chronických aktivních případů a 9,3 milionů nových případů ročně
• Zemřelo: 1,8 milionů ročně
• Šíření: není pod kontrolou

 

 

Závěr

Na závěr si dovolím volně citovat jednoho z virolů, jehož článek jsem nedávno četl (bohužel ho už nemůžu najít, tak mi budete muset věřit). Ten řekl (napsal), že z pohledu přírody (Darwina) je úkolem každého organismu v přírodě se zachovat pro budoucnost. Když vir svého nosiče (hostitele) zabije, tak s ním zahyne i virus. Což vždy vede k tomu, že se (téměř) všechny viry postupem čas stávají méně a méně smrtící a navíc si organismy (lidé) vypěstují protilátky. Můžeme to vidět i COVID-19, jehož nové mutace již nejsou tak smrtící a průběh nemoci je mírnější a s vyšším procentem (vy-)léčitelnosti.

Jenže! A teď tak trochu zpět do investorského světa.

Velkým problém dnešního světa je to, že většina firem a vlastně ani lidé, nemají téměř žádné zásoby pro běžnou potřebu a spotřebu. Všichni jsme si zvykli na dodávku tzv. in-time = když něco potřebuji, tak obchod je za rohem a tam mají vše. Stejně tak většina firem má dnes pouze minimální zásobovací kapacity a plně se tak spoléhají na výrobce a dopravce, že potřebné zboží a polotovary jim budou přivezeny, když to budou potřebovat. Což s omezením cestováním, tedy přepravou, bude postupně problém. Nejen protože, že řidiči odmítají do postižených oblastí jezdi, ale především proto, že státy zakážou vstup cizincům na své území.

Jenže to se nyní změnilo.

Po desetiletí si USA a Evropa zvykly, že téměř veškerou prvo-výrobu dělá Čína, tedy ty výrobky a polotovary, které zaberou nejvíce ruční práce a nejvíce špiní životní prostředí. Jenže Čína teď zavřela krám!

Chvíli sice ještě bude trvat než výrobky, kterou jsou na cestě (vyslané na konci roku 2018 a na začátku roku 2019) dorazí na místo určení (většinou jde o lodní přepravu a to zabere i několik týdnů). Jenže co pak?

Čínské továrny byly téměř dva měsíce zavřené, takže žádné další zboží nebylo vyrobeno, natož aby bylo odesláno. To ve výsledku znamená, že bude týdny trvat než bude nové zboží vyrobeno a pak další týdny než bude dopraveno k firmám v USA a Evropě [někde jsem četl, že např. mladobolevslavká Škodovka má zásoby na 1,5 měsíce, což by mohlo znamenat vážné problémy ve výrobě … pokud to není pravda tak mě prosím opravte].

Prvotní laksní přístup Číny a téměř panické reakce vlád v Evropě se tak zdají jako úsměvné protiklady. Samozřejmě! Nejsme z nehoršího venku, virus se ještě nepodařilo zastavit a ani na něj nemáme očnování, natož lék. To znamená, že ještě bude týdny, možná měsíce trvat než se je farmaceutickým firmám podaří vyvinout.

A jak je vidět, tak ani Itálie, považována za jednu z těch lékařsky velmi dobře rozvinutých zemí, nákazu COVID-19 nejen nezvládá, ale dokonce ani nedokáže vlastním lidem zakázat/omezit pohyb. To se s rozhodnutím velké rudé strany nedá vůbec srovnávat. V Číně dokonce svařili na ubytovnách dveře, aby lidi nemohli ven. Dokážete si předtavit něco takového v Evropě?!

Velmi zajímavé je též to, že věkový průměr úmrtí je podstatně vyšší v Evropě (69 let v Číně vs. v Itálii přes 81 let), oproti průměru v Číně … až to zavdává důvod k zajímavé otázce …

 

Na úplný závěr budu citovat biochemika Jan Konvalinku:

Musíme ovšem rozlišovat úmrtnost a smrtnost. Úmrtnost je procento zemřelých na danou nemoc ze všech lidí, kteří ten rok zemřou. Smrtnost je počet úmrtí na danou chorobu ze všech nakažených: tedy jaké procento z nakažených třeba chřipkou zemře. U normální sezonní chřipky bývá smrtnost asi jedno promile – tedy zemře jedno promile z nakažených –, úmrtnost pak dvě procenta. U nás zemře ročně na chřipku odhadem asi 2000 lidí, přičemž celkově v České republice zemře velmi zhruba kolem 100 tisíc lidí ročně. U koronaviru je to naopak: úmrtnost maličká, zato smrtnost dvouprocentní. Z těch 75 tisíc dosud nakažených zabil koronavirus něco přes 2000 lidí – přes dvě procenta. Smrtnost je tím pádem dvacetkrát vyšší než u normální chřipky. Takže ve statistikách celosvětové úmrtnosti je koronavirus zatím naštěstí v podstatě zanedbatelný, naopak smrtnost má docela vysokou.

 

A na úplný závěr ještě rozhovor s profesorem Miroslavem Červinkou: