Stagflace a co proti ní dělat?

Stagflace = jedná se o kombinaci stagnace ekonomiky s vysokou inflací a vysokou mírou nezaměstnanosti. Podle klasické ekonomie k stagflaci dochází, pokud se vláda snaží snížit míru nezaměstnanosti pod její přirozenou úroveň, což má za následek jen zvýšení inflace.

Inflace je termín definovaný jako nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb, obdobně lze považovat inflaci za snížení kupní síly peněz. Kdežto pojem stagflace se používá pro ekonomiku, jejíž růst stagnuje a je zasažena inflací a vysokou nezaměstnaností.

Stagflace zapříčinila vznik ekonomického ukazatele, tzv. Misery index. Tento index vyjadřuje, jak se (špatně) ekonomicky daří lidem v průběhu stagflace a je vypočítán pomocí míry inflace a míry nezaměstnanosti.

Historie

Nejdříve malé okénko do historie.

Termín „stagflace“ poprvé použil v 60. letech 20. století politik Iain Macleod. Ten mluvil o inflaci na jedné straně a stagnaci na straně druhé. Následně byl tento termín použit znovu v období recese v sedmdesátých letech 20. století při ropné krizi.

Stagflace byla dlouho ekonomy považována za nemožnou, protože ekonomické teorie tehdejší doby ji ze svých modelů vylučovaly. Jenže v důsledku Velké hospodářské krize (1929) a vzestupu keynesiánské ekonomie ve 20. století se ekonomové začali nebezpečím deflace zabývat. Ale nástup stagflace napříč vyspělým světem v polovině 20. století ukázal, že na rozdíl od ekonomických teorií, se to v realitě opravdu stát může.

A aby se tak nedělo, tak tu máme koho? No politiky přeci! Proto se v posledních cca 70 letech uvádí inflace v kladných číslech a to i v době recesí a krizí = když je ekonomický růst záporný (pokles).

Proč? Protože v době stagflace přestávají platit (téměř) všechny ekonomické poučky a teorie.

Co to je Stagflace?

A teď nějak lidsky co to ta Stagflace vlastně je.

Je to souběh vysoké inflace (růst cen všeho) a ne-růstu ekonomiky (málo se vyrábí, málo se utrácí, lidé přichází o práci).

Pokud jste dodnes nevěděli co je to inflace nebo Vám to bylo jedno, že tu nějaká inflace vůbec je, tak myslím, že dnes už to víte naprosto přesně. Protože růst cen všeho, co denně kupujete, se prostě přehlédnout nedá. Už jen ten rohlík, který dnes stojí 2,50 Kč namísto 1,50 Kč loni nebo zálohy na elektřinu/plyn, které ze dne na den poskočily o 30-50 %… to se prostě přehlédnout nedá.

Ekonomický ne-růst či pokles se už ale lidem vysvětluje hůře. Asi nejjednodušeji to lze vysvětlit tak, že lidé nemají peníze na útratu a proto zas nemají firmy na rozvoj a zvedání platů zaměstnanců… a tím mají lidé méně peněz na utrácení (a ti co je mají, tak šetří = neutrácejí) a proto… což vede k dalšímu poklesu a tím vzniká spirála smrti.

Proč Stagflace vzniká?

Jako pět základních příčin se uvádí následující:

• bezhlavé tistění ničím nekrytých peněz
• rozhazování peněz vládami
• prudký růst základních komodit (ropa, elektrika, plyn, obilí, atd.)
• prudký růst daní
• zásahy politiků do fungování trhu a firem

Pokud jste poslední dva roky nežili na jiné planetě, tak je Vám jasné, že jsou splněny hned tři z těchto pěti příčin najednou. Už jen pouze jedna z příčin je špatnou zprávou, natož pak tři najednou. Ale o čtvrté (zvyšování daní) se už taky začíná velmi potichu mluvit, protože nějak se ty rozházené peníze (schodek státního rozpočtu) bude muset splatit, protože dluhy se opravdu platit musí!

Všechny centrální banky v posledních letech naprosto bezhlavě vytiskly miliardy a biliony nových, ničím nekrytých pěnez. To samozřejmě (mnoho ekonomů před růstem inflace dlouhodobě varovalo) muselo vést k růstu inflace = růstu cen, protože peněz je více, ale ropy, obilí, aut, apod. se vytěží/sklidí/vyrobí plus-mínus stále stejně. Tedy abych centrálním bankám úplně nekřivdil, tak dnes se vytěží/sklidí/vyrobí více než před dvěma roky, jenže je to naprostý nepoměr vůči objemu nově vytištěných peněz.

Navíc za dobu koronaviru klesla produktivita práce, protože a jelikož vlády začaly rozhazovat peníze plnými hrstmi.

Přišel jsi o práci? Nemusíš hledat novou, tady máš dávku.

Zkrachovala Ti firma? Nehledej si práci, tady máš příspěvek.

Těm bystřejším bylo hned na začátku jasné, že tohle je cesta do pekel… těm méně bystřejším to začíná docházet nyní. Produktivita, která je nezbytně nutná pro ekonomický růst = růst HDP, klesla a dále klesá, a tím je méně výrobků a služeb, které si lidé mohou koupit a firmy za ně utrží méně peněz… a jsme opět u té spirály smrti.

Co v době Stagflace dělat?

Z výše uvedeného je jasné, že peníze budou ztrácet na své kupní síle podstatně více než bylo v minulosti zvykem a více než je zdrávo. Spořící účet s 2 až 4% úrokem, navíc daněný 15 %, je v době 10% až 15% inflace tou nejhorší variantou co si lze zvolit.

V době Stagflace je nutné investovat!!! Nic jiného prostě jednoduše nezbývá … tedy pokud chcete alespoň nějak ochránit své finance.

Čistý 15% výnos je těžké dosáhnout, natož opakovaně rok co rok. Ale 5 až 10% se dá vcelku dobře každoročně zopakovat. A to ať už si vyberete akcie nebo ETF.

Další možností jsou investice do nemovitostí. To má však několik úskalí. Aby bylo možné nákup bytu označit za investici, tak byste ho museli pronajímat = mít z něj příjem. Nákup bytu pro vlastní bydlení není tak úplně investice, protože i když cena bytu vzroste a Vy byste ho prodali, tak co? Kde budete bydlete? Budete mít miliony a půjde si postavit stan pod most? Asi ne, že?

Navíc jak roste inflace, tak centrální banky začínají zvedat základní úrokové sazby a s tím následně porostou i úroky hypoték, na které následně dosáhne méně lidí. Bude to však znamenat, že ceny bytů klesnou? V ČR rozhodně nikoliv. Poptávka po nových bytech je vysoko, VYSOKO! nad nabídkou = staví se tak malý počet nových bytů, že růst cen bytů je „zajištěn“ ještě na roky dopředu. A osobně si neumím představit, že by se např. jen v Praze v letošním roce postavilo třeba 200 tisíc nových bytů, které dlouhodobě chybí. Když se jich postaví 500, tak to bude úspěch.

V investičním výběru by neměly chybět komodity, především ty jednoduše směnitelné za platební měnu, jako je zlato a stříbro. Toto má svá specifika, kterým se zda na IG webu nevěnujeme a proto doporučuji si k investování do drahých kovů něco nastudovat. Každopádně pokud zlato nebo stříbro, tak rozhodně ve fyzické podobně! Žádná virtuální (syntetická) ETF, která zlato vůbec nevlastní. Znamená to, že drahý kov musíte někde skladovat a navíc výkupní cena může zahrnovat poplatky, které mohou velmi negativně celkovou investici podstatně snížit.

A pak jsou zde alternativní investice jako jsou kryptoměny, umění, mince, známky, atd. Ale to již vyžaduje opravdu velké znalosti každého z konkrétního trhu, abyste nenaletěli podvodníkům.

Závěr

Co tedy dělat v době Stagflace? Rozhodně nenechat peníze zahálet na bankovních účtech a poslat je do světa vydělávat. Výnos ve výši inflace v letošním roce dosáhne málokdo, ale stále lepší vydělat 5 % při 15% inflaci, než nic.