Summit G20 skončil, co lze vyčíst mezi řádky?

Summit G20 v Argentině skončil, lídři světa se přes neshody byli schopni domluvit na společném prohlášení, což je pozitivní zpráva pro všechny. Takže co bychom si z toho měli vzít my, DGI investoři?

Tyto události si zaslouží vlastní článek, i když mimo náš obvyklý den.

 

Trump vs. Xi Jinping

Nejsledovanější a též nejočekávanější byly výsledky jednání amerického prezidenta Trumpa a čínského prezidenta Xi Jinpinga. Po společné večeři Bílý dům oznámil, že USA odkládá 25% cla na všechny čínské dovozy do USA o 90 dnů. To by mělo dát čas, aby se obě země dohodly na dlouhodobém řešení současné situace.

Trump po společné večeři řekl: „Bylo to úžasné a produktivní setkání s neomezenými možnostmi a to jak pro Spojené státy, tak i pro Čínu.“

Čína, jako humanitární gesto, nově označila fentanyl za kontrolovanou látku a na její prodej do USA bude třeba koncese. Nelegální prodej bude trestán nejvyšší možnou zákonnou sazbou.

Díky této restrikci, tak od nového roku Trump nesplní svou hrozbu navýšení cla na čínské zboží z 10% na 25%. Trhy se tohoto kroku (navýšení cla) bály, protože takové vysoké zvýšení cel by mohlo vyvolat obchodní válku mezi oběma zeměmi, což by mělo značné negativní následky pro světovou ekonomiku.

Mluvčí Bílého domu, Sarah Sanders, dále uvedla, že: „Čína souhlasila s okamžitým zahájením nákupu zemědělských produktů od našich zemědělců, výrobků od našich průmyslových podniků, aby snížila obchodní nerovnováhu mezi zeměmi.“

Od doby co je toto napětí mezi Čínou a Amerikou, tak Čína výrazně omezila dovoz sójových bobů a dalších zemědělských produktů, což mělo velký dopad na zemědělce ve střední části USA, to jsou oblasti kde Trump získal velkou politickou podporu pro své zvolení. Takže udržení podpory v těchto oblastech USA je pro něj velmi důležité pokud chce být znovu zvolen prezidentem USA.

Mluvčí Bílého domu dále uvedla, že se oba prezidenti dohodli na zahájení okamžitých jednání o „strukturálních změnách“ sporu. Především předávání technologického know-how, ochrany duševního vlastnictví a dalších překážek pro vstup amerických firem na čínský trh.

Obě strany se dohodly, že se budou snažit tyto spory vyřešit během příštích 90ti dnů. Pokud ani po tomto období se strany nedohodnou, tak se cla zvýší z 10% na 25%.

Mluvčí čínské vlády tento výsledek přivítal s velkou radostí.

Čínský diplomat, Wang Yi, uvedl, že se oba prezidenti shodli na tom, že oba státy by měly a musí mít dobré bilaterální vztahy.

Dále řekl, že:

Diskuse o ekonomických a obchodních otázkách byla velmi pozitivní a konstruktivní. Obě hlavy států se shodly na zastavení vzájemného navyšování a zavádění nových cel.

Wang nebyl tak sdílný ohledně dojednaných podmínek, jako Bílý dům, řekl pouze, že: „Čína je ochotna zvýšit dovoz dle potřeb svého domácího trhu a potřeb svých lidí, včetně výrobků ze Spojených států, a tím postupně snižovat nerovnováhu mezistátního obchodu.“

 

Co velcí investoři?

Velcí investoři momentálně tápou a neví co mají dělat, takže co potom mají dělat malí investoři? Americká ekonomika stále roste, je to ale do značné míry způsobeno fiskálními stimuly, ale čínská ekonomika pozvolna zpomaluje.

Od června, kdy Trump ohlásil cla ve výši 50 miliard dolarů, je čínský akciový trh v poklesu (medvědí trh). Mnoho investiční firem se obává, že Trump splní svůj slib a uvalí nová cla na zboží dovážené z Číny do USA a stávající cla zvýší.

Některé velké investiční domy již oznámily, že počítají se zvýšením cel z 10% na 25%, i když státy se dohodly na 90ti denním odkladu (viz výše). Bylo to vidět i při pátečním obchodování, kdy hlavní světové indexy akciových trhů uzavřely smíšeně. Bude proto velmi zajímavé sledovat, jak na výsledek G20 budou trhy reagovat v pondělí 3.12.2018.

 

Které firmy by zvýšením cel utrpěly nejvíc?

Nejprve si uveďme kolik mají některé firmy prodejů v Číně:

• Qualcomm (QCOM): 64%
• Texas Instruments (TXN): 43%
• Intel (INTC): 23%
• Nvidia (NVDA): 19%
• Apple (AAPL): 18%

Ale je i mnoho dalších, jejichž prodeje v Číně jsou kolem 10%, např. Tiffany (TIF), McDonald’s (MCD), Starbucks (SBUX), Nike (NKE), KFC patřící pod Yum Brands (YUM), A.O. Smith (AOS), auto parts manufacture Aptiv (APTV), MasterCard (MA) and Dow components Visa (V), Boeing (BA), Chevron (CVX) and 3M (MMM). Tyto a mnohé další firmy, by zvýšením cel na 25% hodně utrpěly.

Navíc hrozí riziko, že v případě dalších cel, by Čína mohla zavést nová omezení pro americké firmy v Číně, což by velmi pravděpodobně vedlo k poklesu prodejů. Též by se čínští spotřebitelé mohli rozhodnout přestat americké výrobky kupovat.

Např. společnost Tiffany ve své Q3 2018 zprávě upozornilo akcionáře na snížení nákupů čínských turistů. Cena akcií reagovala poklesem ze 104 USD na 91 USD a to i přesto, že firma ve stejné zprávě uvádí dvojciferný růst prodejů právě v Číně!

Generální ředitel společnosti McDonald, Steve Easterbrook, naopak uvedl, že společnost nezaznamenala žádný pokles prodejů ve spojení s obchodní válkou mezi USA a Čínou.

Čínští spotřebitelé stále jedí Big Macky i Chicken McNuggets. McDonald’s je v Číně stále více vnímán jako „lokální pobočka globální značky.

 

Čínská ekonomika

Cla si ale začínají vybírat svou daň i na čínské ekonomice. V Q3 2018 čínská ekonomika zpomalila na 6,5%. I když je to stále velký růst, o kterém si může většina západních států nechat pouze zdát, tak pro Čínu je to špatná zpráva. Problém je především v tom, že oficiální čísla jsou již delší dobu rozporovaná většinou renomovaných ekonomů.

Roční GDP Číny

Ekonom CNBC např. uvedl, že Čína prostě nemůže růst o 6,6 až 6,7% každé čtvrtletí, právě z důvodu současných celních tarifů. Navíc čínská centrální banka snížila povinnou minimální rezervu komerčních bank, což je bráno jako pokus o zvýšení likvidity a růstu, právě kvůli sporům s USA. Čína se původně snažila zavést poměrně přísnou měnovou politiku, která by donutila oddlužit finanční instituce a snížila státní dluh. Jenže následné uvolnění měnových podmínek, pomocí finančních prostředků, jako je např. snížení rezerv bank, je vnímáno jako nástroj podpory růstu.

Též se zdá, že v Číně se začíná pozvolna objevovat realitní bublina, která má svůj začátek v roce 2016, kdy vláda zjistila, že existuje velké procento volných bytů v městských aglomeracích. Podpora rodinných půjček následně vedla k dvouciferné inflaci cen bytů, takže centrální banka musela v roce 2017 zasáhnout – zavedením omezení na půjčky, což pomohlo snížit růst cen.

Ceny realit se v roce 2018 zvýšily o 5% a v první polovině roku 2019 analytici očekávají růst až o 3,3%. Ačkoliv je čínská ekonomika pod tlakem, tak se zdá, že na realitní trh to vliv nemá. Některé čínské realitní firmy již oznámily nové investice do realit a to až o 8%, což je o 5% více, než tyto firmy uváděly na začátku roku 2018.

Sama čínská vláda investovala 990 miliard yuanů (cca 143 miliard dolarů) do projektu obnovy měst prostřednictvím programu Sdružených doplňkových půjček.

Ačkoliv oficiální vyjádření čínské vlády zní „podpora bydlení zůstává beze změny“, tak omezování půjček znamená opak. Bydlení se tak stává méně dostupné, což představuje dlouhodobé riziko, jelikož dluhy domácností postupně stoupají a spotřebitelé mají stále méně prostředků na další nákupy.

 

Závěr

Závěr tedy není příliš jasný. Výsledek summitu G20 tak lze shrnout slovy: „Dohodli jsme se, že se dohodneme.“ To znamená, že výsledná zpráva je pozitivně-negativní. Dostali jsme 90ti denní odklad na nová jednání, ale pokud zkrachují, tak budou zavedena nová a vyšší cla. Pokud se samozřejmě nedohodnou na dalším odkladu – to si myslím je víc než pravděpodobné.

Pro Trumpa a tedy i pro trhy, je výsledek zdá se jasný. On z toho vyšel jako vítěz, protože se zdá, že je to právě on, kdo tyto jednání inicializoval a též ukázal velkou snahu se domluvit. „To ta druhá strana nemá zájem se domluvit.“ Dokud se bude Trumpovi dařit udržovat tento obraz a vyjednávači budou jednat jen aby jednali, tak se nic nezmění. Trhy budou dál balancovat v nejistotě a očekávání co bude dál.