Taková normální pravidla, kterých by se měli DGI investoři držet
Co jsem začal s DGI investováním, pár let už to je, ano ano, letí to… tak mě akciový trh naučil pár věcí. Některé lekce vcelku bolely, ale na druhou stranu vlastní zkušenosti jsou vždy lepší než to, co Vám někdo někdy řekne, že se jako mělo dělat, aby…
Některé věci jsem si načetl, ale následně jsem si je musel poupravit pro naše podmínky v české kotlince. Jiné se ukázaly, že je možné aplikovat i u nás bez úpravy. Ale výsledek vždy byl pouze jediný, co jsem si neosahal sám, to se mi zrovna moc nevyplatilo.
Dnes se to tak nějak pro Vás pokusím „sesumírovat“ do několika bodů. A jako vždy budu rád za Vaše komentáře a Vaše zkušenosti… to co se Vám vyplatilo, ale i to co se Vám nevyplatilo. Rozhodně nebudu sám, kdo bude za jakékoliv zkušenosti rád. Předem děkuji za všechny české DGI investory.
1) Náklady vždy na prvním místě!
Ať už se podíváme do jakékoliv oblasti života, tak lze téměř vždy formulovat obecné pravidlo, že za své peníze „dostanete to, co si zaplatíte“. Nelze to paušalizovat samozřejmě úplně na všechno, ale když si koupím skříň z dřevotřísky za pár korun a ona se mi po naskládání oblečení rozpadne, tak si asi budete říkat, že ta skříň od truhláře zas už tak špatně nevypadá, i když stojí dvojnásobek… navíc co teď s tou rozbitou, že? Zuby si asi taky nenecháte dělat u zubaře na kterého si přečtete recenzi, že „není až tak úplně špatný, ale je ten nejlevnější v okolí“, že?
To samé platí i pro investování:
- každá koruna vynaložená na správu (či vedení) Vašeho investičního účtu je koruna, která Vám nic nevydělá. Zde platí přímá úměra. Čím více zaplatíte na poplatcích, tím méně peněz máte na investice a tím pomaleji se kulička valící se z kopce bude zvětšovat.
- důležité je si uvědomit jak a čím jsou Vám tyto dodatečné náklady prezentovány. Už Vám nějaký „poradce“ řekl, že vyděláte víc, když budete akcie opakovaně nakupovat a prodávat? Nepřišlo Vám to divné? Nesnažil se Vás někdo takto ovlivnit? Není to tak, že vydělá spíš Váš finanční poradce než Vy? Nepřišlo Vám divné, že Vám sice „poradce“ dá na výběr z několika fondů, ale nakonec doporučí pouze jeden a když se zeptáte proč zrovna „ten“, tak není schopný svůj výběr pořádně obhájit/nabídnout jednoduché srovnání? Není to náhodou tím, že za nákup právě tohoto doporučeného „nejvýhodnějšího“ podílového fondu dostane vysokou provizi?
- udržení nízkých nákladů je vlastně jedinou oblastí investování, která je naprosto a zcela pod Vaší kontrolou! To Vy si vybíráte u kterého brokera budete investovat, do kterého fondu, kolik kusů akcií jedním nákupem koupíte, atd … Mít náklady pod kontrolou a jejich udržení pod Vaší kontrolou si můžete zajistit daleko lepší výkon Vašich investic, než když to bude dělat někdo za Vás. Je to sice náročnější na Váš čas, ale jsou to přece Vaše peníze.
2) Investujte na dlouho
Veškeré investování je zatíženo náklady (nákup/prodej), ale připsání dividendy je zdarma (tedy u většiny brokerů a pokud ne, tak vezměte své peníze a běžte jinam!!!). Ano jistě, brokeři a manažeři fondů též potřebují z něčeho žít, ale nechme tradery ať jim platí jejich výplaty, my jsme zde přeci kvůli DGI investování.
Zde totiž leží jedno z největších nebezpečí, které si DGI investoři velmi těžko uvědomují. I mě trvalo téměř jeden a půl roku, než jsem si toto riziko uvědomil a naučil se ho ovládat… tedy alespoň částečně, ale dělám pokroky každým dnem… tomuto riziku osobně říkám „svrbějící prsty“.
Musíte si uvědomit, že DGI investování je investování na dlouhou dobu. Znovu to opakuji: DGI investor kupuje s výhledem držet akcii dlouhou dobu a pobírat každoročně zvyšující dividendu.
Pohyb ceny DGI investory zajímá až na třetím místě:
- dividendový výnos
- dividendový růst
- cena akcie
Zde totiž nastupují „svrbějící prsty“, které Vás nutí si myslet, že když jste se svým portfóliem již dlouhou dobu nic neudělali = nic neprodali a ani nic nekoupili, tak je něco hrozně špatně. Že asi nemáte nad svým portfóliem žádnou kontrolu, něco Vám uniklo, atd… Ale nic nemůže být vzdálenější pravdě! Vezměte pořádný kladivo a klepněte ty „svrbějící prsty“ pěkně přes prsty!
Není nic lepšího pro DGI investora než nudná akcie, která jde s cenou tzv. do strany = cena je stále plus mínus stejná, ale dividenda se každoročně zvýší. Takže každý rok dostane víc peněz za stále stejné náklady. Vždy se snažte mít stále stejnou míru kontroly nad cenou (náklady) akcie, jako by jste tuto akcii kupovali poprvé. Když už akcii v portfóliu máte, tak se snažte buď přikoupit za cenu stejnou jako byla Vaše původní nákupní cena nebo nižší. Pokud je sice cena vyšší než Vaše původní nákupní, ale dividenda se za roky co akcii vlastníte též zvýšila, tak je nutné udělat „revizi firmy“ jako byste její akcii kupovali poprvé.
Warren Buffett řekl: „Investujte pouze do těch podniků, které by jste rádi vlastnili, i kdyby trh na několik let zavřel.“ A tohoto moudra se snažím držet.
To je naprosto přesné vyjádření DGI strategie investování a vynikající „test“ pro Vaše investice. Investujeme přeci proto, že věříme v budoucnost podnikání (ve vedení firmy, obchodní model firmy, konkurenční výhodu/-y firmy, atd.) a tedy chceme být součástí firemního podnikání … my, DGI investoři, neinvestujeme proto, že doufáme, že cena akcie bude příští týden vyšší, že ne?
Navíc dlouhodobý investiční horizont přináší ještě další výhody:
- snižuje náklady
- donutí Vás myslet i na vlastní rodinné náklady (koupím pračku/myčku/skříň/atd. za 2 tisíce, když v recenzích lidi píšou, že jim hned po záruce „zdechla“ anebo koupím tu za 10 tisíc, ale vydrží mi 10 či 15 let?)
- donutí Vás uvažovat jako by jste byli vlastníkem firmy, nikoliv pře-/prodejce akcií
- daňové úspory, když akcii držíte minimálně 3 roky
- pokud pobíráte dividendy z Velké Británie, tak daň z dividendy platíte až příští rok v březnu v DAP, máte tedy rok navíc na reinvestování těchto „nezaplacených“ daní z dividendy = Váš další zisk navíc
3) Určete si cíl a očekávané výnosy pro své investování
Proč investujeme? Každý jistě z jiného důvodu, ale tím nejhlavnějším pro všechny jistě bude pouze a jen ten jediný důvod: vydělat peníze. S tím je samozřejmě spojen jistě ještě další důvod a to: udržet hodnotu peněz alespoň na stejné hodnotě = porazit inflaci.
Co to, ale pro DGI investory znamená „vydělat peníze“ a jak to vůbec změřit? Reálný růst našeho bohatství bychom měli měřit vždy až po zdanění a též odečíst inflaci. Tedy, náš celkový výnos zahrnuje obdržené dividendy a kapitálový zisk (nárůst/pokles ceny). Z těchto důvodů by investoři měli investovat dle očekávaných celkových výnosů, nikoliv pouze a jen podle dividendového výnosu.
Výnosy z akcií pochází vlastně pouze ze tří zdrojů:
- dividenda (nebo-li distribuce/výplata zisku firmy)
- růst zisku na akcii (EPS)
- zvýšení/snížení ocenění (růst poměru ceny a zisků = P/E poměr)
A to je vše, neexistuje jiný způsob odkud mohou investoři získat svoji „odměnu“ ze své investice.
Z výše uvedeného je tedy jasné, že ideální investicí je akcie, která platí vysokou dividendu, jejíž cena rychle roste, a která je navíc ještě podhodnocená. Noooo, tak to tedy hodně štěstí, tenhle Unicorn svět jsem ještě neviděl. Takže zpět nohama na zem a vraťme se do reálného investičního světa…
Zde zjistíme, že ve skutečnosti většina akcií generuje většinu svých zisků pouze a jenom z jednoho z výše uvedeného zdroje = dividend. A cena akcií firem, které pravidelně dividendu zvyšují, má bohužel tu špatnou vlastnost růst společně se zvyšující se dividendou. Takže když firma platí 4% ročně na dividendách a dividendu zvýší, tak cena po oznámení navýšení úměrně zvýšení dividendy též vzroste, takže následně roční dividendový výnos je opět 4%, i když cena je vyšší.
Psal jsem to jako komentář u novinky o navýšení dividendy McDonald’s (NYSE:MCD). Když jsem se na MCD kdysi díval, tak se mi při ceně 70 dolarů za akcii a výnosu 2,5% ročně nelíbil, protože dividendový výnos byl příliš malý. No a dnes stojí 166 dolarů jedna akcie (tedy více jak dvojnásobek), jenže dividendový výnos je stále 2,5% ročně.
Proto je nutné porovnávat skutečně užitečné rozdíly, tedy porovnávat akcie na základě očekávaných celkových výnosů, ale ne jen loňské či letošní, je nutné brát období více let. Takovým minimem pro mě je 5 let. Což na druhou stranu též znamená, že když kupuji novou akcii do svého portfólia, tak předpoklad je, že ji též budu držet alespoň 5 let. No jak to dopadlo, už víme…
4) Diverzifikujte, ale nepřediverzifikujte
Již naše babičky říkaly: „nikdy nedávejte všechna vejce do jednoho košíku!“ A u akcií to platí dvojnásob. Vložit všechny Vaše těžce vydělané peníze pouze do jedné či dvou akcií je čistý nerozum. Sice se může stát, že obě porostou, ale co když taky ne! Nikdo nemá křišťálovou kouli, aby si mohl být jistý budoucností.
Druhé velmi užitečné pravidlo pro investování zní: „Nic neroste do nebe.“ A když se pak něco (ekonomická/energetická/politická/atd. krize) stane a cena jedné (nebo obou) Vašich akcií klesne, tak co budete dělat? Šance, že se v budoucnu stane něco špatného, je příliš velké.
Navíc, již několikrát jsme zde na IG webu psali, že všechny ekonomiky našeho světa fungují v cyklech.
To je pro nás výhodou i nevýhodou:
- výhoda – když si počkáme, tak ceny zas spadnou a budeme moci levně nakoupit
- nevýhoda – když nakoupíme za vysokou cenu a pak přijde krize, tak budeme pár let v mínusu
Za přiměřenou diverzifikaci se tak nějak obecně považuje portfólio o 20 až 30 akciích (i když znám pár investorů, kteří říkají 10-20). Neberte to, ale v žádném případě jako pevně daná čísla, není zde prostě žádné pravidlo pro to, jak velké by toto číslo mělo být, tedy kolik bychom ve svém portfóliu měli mít akcií. Na SA je investorka RoseNose, která má portfólio o 94 akciích (údaj k 5. 9. 2018)!
Na jednu stranu se dá říci, že čím víc akcií budete v portfóliu mít, tím větší diverzifikační výhodu budete mít. Jenže na druhou stranu Vám správa takového portfólia zabere spoustu času. Nechci Vám vnucovat svůj pohled, ale já opravdu nechci sedět od rána do večera a číst výsledky desítek firem, abych zjistil zda přikoupit nebo ne (popř. prodat, když to opravdu bude vypadat, že se firmě přestává dařit).
Za dobu co investuji mohu potvrdit, že portfólio o 15 až 30 akciích se dá bez problémů sledovat = číst reporty firem a tak mít slušnou představu o tom, jak se firmám daří a přitom mít stále přiměřenou diverzifikaci portfólia pro případ nečekané události některé z firem.
Jednoduše převedeno na procenta:
- když vlastníte 15 akcií a jedna firma by zkrachovala, tak přijdete o 6,6%
- když vlastníte 20 akcií a jedna firma by zkrachovala, tak přijdete o 5,0%
- když vlastníte 30 akcií a jedna firma by zkrachovala, tak přijdete o 3,3%
Příklad samozřejmě platí, když ve všech akciích máte stejnou částku.
Čím vyšší diverzifikace, tím menší dopad na hodnotu portfólia v případě krize, ale tím i více času Vaše portfólio bude vyžadovat. Každý si musí nastavit vlastní hranici, kolik času svého života chce akciím věnovat – denně/týdně/měsíčně/ročně.
5) Připravte se na krizi = držet a neprodávat
Většina traderů (krátkodobých investorů) by chtěla koupit za nízkou cenu a prodat za vysokou. Ale jak už jsme si řekli výše, tak ten stroj času furt nikdo nevynalezl a tak se musíme spokojit s naším tzv. kvalifikovaným odhadem situace na akciovém trhu.
Smutnou pravdou je, že když investoři vidí jak ceny jejich akcií začínají padat, tak přirozeným instinktem je prodat. Když jde prakticky celý akciový trh ke dnu, tak je možná čas zbavit se akcií úplně … by se dalo zjednodušeně říct, že?
Když jsem nedávno na SA četl článek o tom, že je načase se jedné z akcií v mém portfóliu zbavit = prodat = vybrat tzv. zisk, tak jsem kolegovi investorovi napsal:
JENŽE!!! Když tu akcii (nebo všechny akcie) prodám, tak kdo pak bude mě měsíčně/čtvrtletně platit?!?! Já se nechci jít pást!
Takže tohle myšlení IHNED zavrhněte, je to nejlepší způsob jak o své dlouho budované bohatství přijít. Je to ten největší ničitel bohatství každého DGI akciového investora. Tohle je myšlení traderů, které zajímá pouze a jenom cena a nikoliv hodnota!
Musíte o tom přemýšlet úplně jinak … když jste akcii kupovali, tak pro Vás cena 50 korun za akcii byla super a koupili jste nebo ne? Když šel celý akciový trh dolů a akcie nyní stojí 25 korun za kus, tak to pro Vás přeci znamená mnohem lepší nákup. Naprosto přesně a doslova získáte dvojnásobnou hodnotu za každou Vámi investovanou korunu!
Dokonce i když nemáte žádné finanční prostředky na přikupování během recese, tak je výhodnější neprodávat, držet a pobírat dividendy. Protože jak jsem psal v druhé části článku o důchodu, tak Dividendovým Aristokratům to trvalo pouhé dva roky, než se jejich ceny vrátily na před krizovou úroveň. A jak jsme si zde na IG webu již mnohokrát řekli, tak Dividendoví Aristokraté dividendu NESNÍŽILI ani v době finanční krize let 2007-2009.
A abych tu jen tzv. nemlátil prázdnou slámu, tak si samozřejmě uvedeme příklad…
Dividendový Aristokrat: AT&T Inc. (NYSE:T) a jeho dividendová historie
Cena v roce 2007: 42 USD | Cena v roce 2009: 26 USD |
Výše dividendy v roce 2007: 1,42 (4x 0,355) USD | Výše dividendy v roce 2009: 1,64 (4x 0,41) USD |
Dividendový výnos v roce 2007: 3,38% | Dividendový výnos v roce 2009: 6,3% |
Ideální příklad (samozřejmě toho nelze v realitě téměř dosáhnout, ale pro názornost to myslím je více než názorné):
Pokud byste tedy koupili v roce 2007 na totálním vrcholu za 42 dolarů, tak jste obdrželi v roce:
- 2007: 1,42 (4x 0,355) USD
- 2008: 1,6 (4x 0,4) USD
- 2009: 1,64 (4x 0,41) USD
Celkem tedy 4,66 USD za 3 roky, což je dividendový výnos 11,09%! Jistě samozřejmě, za tyto 3 roky byste byli -38% na ceně, ale byla by to pouze „virtuální“ ztráta = skutečná ztráta by to byla pouze v případě, že byste akcie prodali. Jenže my, DGI investoři, neprodáváme a se ztrátou už vůbec ne.
A když byste následně v roce 2009 zdvojnásobili svou pozici, tak by se Vaše průměrná cena prudce snížila: (42+26)/2 = 34 USD, tedy výsledný průměr -23,52%. Samozřejmě čím více byste Vaši pozici navýšili (např. 10ti násobek: (42+(10x 26))/(1+10) = (42+260)/11 = 302/11 = 27,45 USD, tak by pak průměrná cena byla jen -5,28%), tím méně byste byli v mínusu na výsledné průměrné ceně. Zde je prostě matematika na straně DGI investorů.
Závěr
Pamatujte si, že prodej v panice převádí peníze od těch, kteří investují z důvodu rychlého zisku, k těm co investují dlouhodobě. Tedy k DGI investorům, kteří chtějí nakupovat velké, silné a stabilní podniky za výhodné ceny.
Takže je to pouze a jenom Vaše volba, jaký typ investora chcete být… já mám jasno, vybral jsem si DGI!
Zdravím, pekný článok .. veľa skúseností je v ňom ..veľa pravdy .. najťažšie je ísť proti prúdu .. viem si predstaviť popísanú situáciu s prikupovaním AT&T s vyklesanou cenou .. to chce mať pevné nervy a fixne stanovené pravidlá ..
Predsa by som sa chcel spýtať na spomínanú firmu, ktorú odporúčali na SA zliklidovať a ísť ďalej ? 🙂 ktorá to bola ? a za aké ceny si kupoval 🙂
Ano presne, pevny nervy je proste pro kazdeho DGI investora zakladni/zasadni predpoklad. I kdyz bez chyb to nejde, ale je dulezite se z kazde chyby poucit a uz ji nikdy neopakovat.
Tcka uz mam bohuzel plnou pozici, takze ac jsem stale kolem 2% minus, tak prikovat nehodlam, mam jeste dalsi 2 akcie v minus, takze jak budou prasule, tak bude navysovat tam…
Clanek na SA byl o OHI. Toho mam 7% ptf a prinasi mi celych 11% mych rocnich dividend, takze bych byl fakt totalni idiot, kdybych se toho chtel zbavit. Sice ma firma ted par problemu s krachujicimi najemniky, ale ty tvori pouhych par procent OHI ptf, takze nez to vyresi, tak vedeni reklo, ze divi prozatim zmrazi.
Toz se budu mit letos „fakt spatne“, protoze mi OHI letos prinese „jen“ 7,5% cisteho 🙂
S OHI jsem se s cenou prosel z $31,5 v roce 2016 az k $26,3 letos, prumer $28,98, takze jsem momentalne asi 10% v plus na cene. Kdyz byla cena kolem $25, tak jsem byl bez penez, no ale i tak to nesplnovalo moje vlastni pravidlo prikupu pod -2%… no ted uz je to stejne jedno…
Do výnosu bych doplnil zpětné odkupy akcií, které mohou také podstatné ovlivnit ukazatele.
Ano mas pravdu, „zpětné odkupy akcií“ maji vliv na zisk na akcii (EPS), takze z tohoto pohledu je treba buybacky sledovat.
Pokud Vas ale zajima jen rust prijmu, prodeju, apod, tak tam to vliv nema.
Diky za dobrej clanek. Mam nekolik veci, ktere me zajimaji:
Beru v potaz ten priklad s AT&T. Rekneme, ze se blizi nejaky vetsi propad trhu, s akciemi jsem v plusu, nastavim stop loss, akcie se prodaji a ja mam tim padem nyni stejny objem penez (nebo o trochu vice v zavislosti na vysi prodeje), za ktery vsak diky propadu mohu nakoupit vice akcii a mit tedy vetsi dividendovou vyplatu (a za par let treba i daleko vyssi kapitalove zhodnoceni) nez kdybych akcie stale drzel. Takze za 1000 dolaru bych v pripade drzeni (pri nakupu 42) mel 23 akcii, pokud bych prodal a nakoupil napr. za 500 dolaru pri cene 35 (14 ks) a nasledne za zbylych 500 dolaru pri cene 29 (beru ze dno bych samozrejme netrefil 🙂 ) – 17 ks. Souctem tedy 31 ks. To je o 9 akcii vice s daleko vyssim yieldem. Takze sice bych se ochudil o vyplatu dividend, ktere by mi v prvnim pripade prisly, ale z dlouhodobeho hlediska se mi druha varianta jevi podstatne lepe.
A druhy pripad: mam akcie TGT, aktualne jsou skoro 70% v plusu, pokud bych je nyni prodal, tak by to byla stejna suma, kterou bych pri drzeni akcii dostal az za nejakych 18 let. Tento vydelek bych obratem investoval do podhodnocenych dividendovych akcii a tim bych vic naboostoval dividendove vyplaty.
Takze me zajima, proc takhle ne? Je neco spatne nebo neco v techto dvou variantach prehlizim? Diky. 🙂
Tak to co popisuješ zní samozřejmě logicky, ale já bych se zase zeptal.
K prvnímu příkladu – na jakou hodnotu nastavit ten stop loss? Jak poznáš, že se blíží ten tebou zmiňovaný propad trhu? Co když nastavím stop loss nízký, řekněme 10%, akcie se mi prodá a následně nastane obrat? Strategie, kterou jsem si vybral se mi líbí z toho důvodu, že tohle nemusím řešit a nehraji si tedy na tradera a neztrácím tím čas. Přijde mi to prostě rizikové. Navíc jak sám píšeš dno netrefíš a tak jak můžeš vědět, že když zrovna nakoupíš nepůjde to ještě níže a stejně budeš muset přidat vlastní cash aby jsi ředil a mezitím co čekáš na to dno jak jsi sám uvedl ti peníze z dividend stejně utíkají. Je to samozřejmě na úhlu pohledu a zvážení na každém. Já jsem hold líný tvor a tak si nebudu přidělávat starosti.
Druhý případ – tady to samozřejmě není v rozporu s ničím a sám kolikrát uvažuji zda prodat či nikoliv. Jen bych podotknul, že u výpočtu nezapomínej zahrnout pravidelné navyšování dividendy. Nepřepočítával jsem a tak nevím zda těch 18 let opravdu sedí. Každopádně jak reinvestujeme zisk tak se samozřejmě dá reinvestovat i kapitálové zhodnocení o kterém píšeš. Osobně jsem s CSCO v plusu přes 50% a měl jsme podobné úvahy před pár týdny. Pokud máš tedy díky 70% zhodnocení TGT v portfóliu nadvážený a myslíš si že víš o lepší firmě, která ti přinese vyšší výnos ( nezapomeň zahrnout i růst dividend ) tak do toho jdi. Já si však myslím, že TGT má dost prostoru pro růst a dokud nebude na P/E 40 neprodávám. Proto jsem se rozhodl si i CSCO nechat vcelku jak mám a držet se i nadále tohoto pravidla od SD o předražení. Takže pro mě připadá v úvahu prodej pouze při předražení či zkrácení nebo zrušení dividendy.
ad T: jak píše Ondra, první problém je, že pokud nemáš křišťálovou gulu, tak nebudeš nikdy vědět, kdy jde opravdu o dlouhodobý propad nebo jen o „lehkou“ korekci.
Druhý problém zde je ten, že když prodáš, tak Ti ty peníze leží na účtu a žere je inflace = nevydělávají.
Protože:
1. opět nemáš tu gulu, která Ti řekne kdy nakoupit
2. co když se trend otočí za rok či za dva, tak jako v době finanční krize?
To necháš ty peníze žrát dva roky inflaci?
Nene, to je lepší si T-čko nechat a divi syslit a pak brutálně nakoupit 🙂
ad TGT: ano to je správný příklad, též o tom někdy uvažuji, ale pak vždy navýší dividendu a to mě vždy přesvědší, že vlastně není vůbec důvod prodávat…
Stejně jak Ondra, prodávat až při brutálním předražení nebo vůbec anebo, když se objeví super bomba hyper mega jiná příležitost 🙂
Dividendám zdar!